Exšéfka ERÚ Vitásková přišla o miliony v kauze solárních elektráren

• 06. 01. 2023
• Redakce

Vysoké požadavky

Vitásková, která vedla ERÚ v letech 2011 až 2017, čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny získaly licenci na výrobu ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Vitásková své obvinění ze zneužití pravomoci od počátku označovala za vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu.

Po státu se domáhala odškodnění 48,6 milionu korun za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o jejím trestním stíhání v případu solárních elektráren a 183,6 milionu korun jako náhradu škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné po dobu trestního stíhání.

Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal na 8,5 roku do vězení, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů. Vitásková trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. 

Na počátku ledna Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání bývalé předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové. Ve svém verdiktu Nejvyšší soud Nejvyšší soud také uvedl, že Vitásková nepřípustně polemizovala se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a nepodařilo jí zpochybnit logické argumenty, na jejichž základě soudy určily výši odškodnění.

Neúspěšné politické ambice

V roce 2016 Vitáskové neúspěšné kandidovala do Senátu v Moravskoslezském kraji. Kvůli neúspěšné kandidatuře Vitásková zdůrazňovala, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Už dříve uvedla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež poté nemohla uplatnit kvůli sporným solárním kauzám.

Později Vitásková ohlásila svou kandidaturu na prezidentku. Nakonec ale nepředložila dostatek podpisů. Tvrdila, že jich dostala přes 64 tisíc, povinných je 50 tisíc. Nechtěla se prý ale dostat do „šedi“ ostatních kandidátů a rozhodla se všechny archy skartovat.