Expert: Vodík si najde své místo v energetickém mixu vedle baterií

Většímu rozvoji vodíkových technologií brání především cena nové technologie a vodíku samotného. Ta se odvíjí od množství, které se ale dlouhodobě zvyšuje a cena tak půjde v následujících letech dolů. Vodík si tak podle mě najde své místo v energetickém mixu vedle baterií. Není totiž jejich konkurentem, ale ideálním kolegou,“ říká Luboš Hajský,  jednatel společnosti Devinn, která se u nás zabývá vývojem a komercializaci vodíkových technologií.

Zdroj: Devinn

 

O perspektivách rozvoj vodíkových technologií můžete diskutovat s Lubošem Hajským během Smart Energy Forum v Praze, kde vystoupí s přednáškou na téma zkušeností s realizací projektů na bázi zeleného vodíku.

 

SN: V roce 2014 jste opustil zázemí zavedené Tier1 automotive výrobní firmě a pustil se do byznysu v oblasti vývoje. O tři roky později, v roce 2017, jste se v DEVINNu poprvé začali zabývat vodíkem a jeho možnostmi. Bylo to v době, kdy „vodík“ a jeho aplikace v energetice u nás v podstatě „velká neznámá“. Co bylo Vaší motivací uspět v novém byznysu? Jak se Vám nyní v novém podnikání daří?

Firma, ve které jsem působil, byla především výrobní, velkou část ovšem tvořil technický vývoj a celý proces s ním spojený. Měli jsme sen – stát se vývojovým partnerem Volkswagenu vedle všech těch zahraničních firem. Podařil se nám nakonec nejen Volkswagen, ale taky Audi nebo Porsche. Z malé lokální firmy jsme vybudovali pro tyto automobilky skutečného partnera, a na to jsme byli hrdí. Čím dál víc jsme se ale z vývojové části přesouvali do oblasti výroby, a ta už pro mě není tak zajímavá. Po 16 letech jsem tedy odešel – s vědomím, že chci do budoucna dělat víc vývoj, než výrobu. A to byl vlastně první krok k DEVINNu, který jsme s manželkou Věrou založili v roce 2014.

K vodíku jsme se s DEVINNem dostali až o něco později, a to docela pragmatickou cestou. Chtěli jsme vyvinout mobilní nabíječku elektromobilů. Jako první nás napadlo do osobního auta integrovat velkou baterii, rychle jsme ale zjistili, že sice takové auto zvládne dojet na místo a vybitému autu pomoct, samo ale už neodjede. Pár týdnů poté jsme na návštěvě v ÚJV Řež narazili na vodík, jeden z tamějších expertů nám totiž mezi řečí řekl, že v jednom kilogramu se skrývá 33 kWh energie. V tu chvíli jsme s kolegy věděli, že tu máme řešení pro naši mobilní nabíječku.

SN: V roce 2020 jste na trh uvedli vodíkový generátor H2BASE. Co toto zařízení umí? Jaké jsou jeho přednosti?

H2BASE je zdroj elektrické a tepelné energie. Funguje na podobném principu jako je dieselová centrála, tedy nezávisle na síti. Oproti centrále má ale jednu nespornou výhodu – jeho provozem nevzniká jediný gram emisí jako je oxid uhličitý. Jako palivo zařízení využívá vodík v plynném skupenství, který v palivovém článku slučuje s kyslíkem ze vzduchu. Při tom vzniká velké množství elektrické a tepelné energie a jediným odpadem je čistá H2O.

Celé řešení jsme postavili tak, aby bylo mobilní – manipulace je možná pomocí klasického paletového vozíku. Zařízení je navíc modulární a přidáním dalších modulů škálovatelné. Můžeme tak násobit jeho výkon i kapacitu.

SN: V letech 2021 a 2022 H2BASE dokázal napájet hudební Festival Rock for People. Jak jste se vypořádali s „úskalím“ festivalu v podobě poměrně velkých odběrových špiček?

Konkrétně v tomto zařízení je integrována vyrovnávací baterie právě pro účely špičkových odběrů, poradí si až se 100 kW potřebného odběru. Palivový článek tuto baterii konstantně dobíjí a zařízení tak dokáže efektivně pracovat s intenzivním, ale i konstantním dlouhodobým odběrem.

SN: Na vývoji vodíkových řešení spolupracujete s Libereckou univerzitou a dalšími partnery. Co je nyní Vaší prioritou v oblasti vývoje?

Spolupráce s Technickou univerzitou nám dává smysl nejen proto, že naše vodíkové pracoviště máme v Jablonci nad Nisou. V současné době jsme ve fázi přípravy projektu, která by měla vést k dlouhodobé kooperaci na několika úrovních.

SN: Podle expertů sehrají vodíkové technologie zásadní roli v energetické transformaci hospodářství. Urychlí podle Vás současná energetická krize směřování k OZE a zelenému vodíku? Co v současnosti brání většímu rozvoji vodíkových technologií?

Vodík je velmi zajímavý z hlediska energetické bezpečnosti a soběstačnosti díky možnosti vyrobit ho kdekoli a kýmkoli na světě. Obrovskou devizou je také jeho dlouhodobě neměnná kvalita, jakmile vodík jednou uložíme, zůstává v nezměněné podobě v řádu let. Svými vlastnostmi se taky z hlediska logistiky blíží benzínu či naftě, manipulace s ním není od těchto paliv nijak vzdálená. Může tedy do velké míry být tím chybějícím dílkem do skládačky moderní energetiky.

Většímu rozvoji brání především cena nové technologie a vodíku samotného. Ta se odvíjí od množství, které se ale dlouhodobě zvyšuje a cena tak půjde v následujících letech dolů. Vodík si tak podle mě najde své místo v energetickém mixu vedle baterií. Není totiž jejich konkurentem, ale ideálním kolegou.

O perspektivách rozvoj vodíkových technologií můžete diskutovat s Lubošem Hajským během Smart Energy Forum v Praze, kde vystoupí s přednáškou na téma zkušeností s realizací projektů na bázi zeleného vodíku.

Související zprávy

Další zprávy

další články