Expert: Při recyklaci solárních panelů stát pochybil a musí čelit soudním sporům

• 24. 07. 2020
• Redakce

 

Sporná vyhláška o recyklaci solárních panelů

V roce 2012 česká vláda schválila retroaktivní povinnost úhrady paušální platby na recyklaci solárních panelů. Podle sdělení právních expertů a některých specializovaných agentur, které se zabývají vymáháním hromadných pohledávek, je tato vyhláška v rozporu ze zákonem.

Jak uvádějí zástupci některých společností, existují soudní rozhodnutí, podle nichž Česká republika nesprávně transponovala do svého právního řádu směrnici 2012/19/EU, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Tato směrnice stanovuje, že náklady na sběr a zpracování odpadu ze solárních panelů (tzv. recyklační poplatky), které byly uvedeny do provozu po 13. 8. 2005, mají povinnost financovat výrobci elektrozařízení (solárních panelů), nikoli provozovatelé solárních elektráren.

Podle sdělení společnosti LitFin má být předmětem žaloby proti státu (formálně proti České republice – Ministerstvu životního prostředí, zastupovanému Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) nárok na náhradu škody, která má spočívat v uhrazení recyklačních poplatků příslušným provozovatelům kolektivních systémů a odpovídat výši těchto poplatků spolu s úroky. Za tuto služby je v případě úspěšné vymožení této částky požadována odměna odpovídající cca 30 % vysouzené částky (včetně úroků) a náhrady nákladů.

Názor právního experta

Jak informuje Česká fotovoltaická asociace (ČFA) lze celou situaci okolo vymáhání recyklačních poplatků považovat za právně nepřehlednou a nejasnou. „Právní úprava, na jejímž základě provozovatelé FVE uzavírali smlouvy o zajištění recyklace fotovoltaických panelů s kolektivními systémy (§ 37p zákona o odpadech), byla přijata ještě v době, kdy evropské směrnice takové řešení nevylučovaly.

To shodně platí i pro období, v němž byly tyto smlouvy s kolektivními systémy uzavírány. Později ale nabyla účinnosti směrnice 2012/19/ES, která skutečně vyžaduje, aby odpovědnost za financování recyklace solárních panelů nesli jejich výrobci a dovozci,“ uvádí ČFA ve svém stanovisku.

Podle sdělení právního experta Marc Müllera, partnera advokátní kanceláře bpv BRAUN PARTNERS však ve sporech okolo recyklačních poplatků mají provozovatele FVE velkou šanci na úspěch.

„V současnosti jednáme v zastoupení našich cca 40 provozovatelů solárních elektráren (opět zahraničních i tuzemských) ve sporu, který vyvstal kolem otázky, kdo má povinnost financovat recyklace solárních panelů. Máme za to, že tím povinným investorem nejsou provozovatelé, a už v devíti případech jsme náš názor před soudem úspěšně obhájili a spor vyhráli.

Jak upřesňuje Müller řada klientů jeho advokátní kanceláře díky těmto pravomocným rozsudkům od státu získali zpět prostředky, které byli provozovatelé nuceni do recyklace panelů investovat. „Teď se případ dostal i k Nejvyššímu soudu, ale stále se připojují další provozovatelé, protože je tlačí čas a hrozí promlčení,“ dodává Müller.