Expert: Jaké změny chystá MPO v modelu kontrol překompenzace v novele ZPOZE?

• 08. 06. 2020
• Redakce

 

Nestandardní postup přípravy

Vládní návrh novely ZPOZE byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 870. Průběh legislativního procesu lze sledovat pod tímto odkazem.

 

Do Poslanecké sněmovny přitom návrh novely ZPOZE přicestoval nestandardní cestou, kdy byl návrh nejprve předložen Legislativní radě vlády teprve dne 23. 4. 2020 a ta tak neměla dostatečný prostor prověřit návrh novely ZPOZE podrobně, jak je uvedeno ve stanovisku její předsedkyně. Sama předsedkyně Legislativní rady vlády přitom označila návrh novely ZPOZE za obtížně srozumitelný a umožňující různé interpretace.

 

Kritizována byla také nedostatečnost zpracování důvodové zprávy. Nestandardní byl také další postup, kdy návrh mimořádným postupem neprošel po úpravách Ministerstva průmyslu a obchodu znovu Legislativní radou vlády a byl rovnou předložen ke schvalování v zákonodárných orgánech.

 

Nové limitní hodnoty IRR

 

Jednou z nejzásadnější novinek pro sektor je snížení limitních hodnot vnitřního výnosového procenta, která indikují překompenzaci investice. Zatímco v původním návrhu byly tyto hodnoty stanoveny pro nepalivové zdroje na úrovní 8,4 % a pro palivové zdroje na úrovni 10,6 %, v současném návrhu jsou tyto hodnoty stanoveny samostatně dle primárního zdroje výrobny:

 

výrobny elektřiny využívající energii vody, vzduchu či energie geotermální: 7 %

výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření: 6,3 %

výrobny elektřiny využívající energii biomasy: 9,5 %

výrobny elektřiny využívající energii bioplynu: 10,6 %.

 

Nejvíce tedy na změny doplatil sektor výrobců elektřiny ze slunečního záření, kdy stanovená hodnota 6,3 % byla do návrhu vtělena na poslední chvíli a bez toho, aby mohl být tento zásah dostatečně obhájen. Legislativní rada vlády přitom ve svém stanovisko k limitním hodnota IRR výslovně uvedla, že „v důvodové zprávě je třeba podrobněji vysvětlit důvody diferencované úpravy tzv. vnitřního výnosového procenta investic“.

 

Ve stanovisku předsedkyně Legislativní rady vlády je vyžadováno osvětlení legitimních důvodů pro navrhovanou diferenciaci po takové době platnosti a účinnosti právní úpravy. Takový zásah je označován za zásah do zásady rovnosti i legitimního očekávání.

 

Stanovisko předsedkyně Legislativní rady vlády přitom bylo vydáno ještě předtím, než vláda svévolně limitní hodnotu pro výrobny elektřiny ze slunečního záření dále snížila z 8,4 % až k hranici 6,3 % (viz příloha stanoviska předsedkyně LRV). V aktualizované důvodové zprávě jsme pak odůvodnění diferenciace limitních hodnot a stanovení limitní hodnoty pro výrobny elektřiny ze slunečního záření až k hodnotě 6,3 % IRR nenalezli.

 

Nový model kontrol překompenzace

 

Původně představoval model kontrol překompenzace čtyři fáze: sektorové šetření, individuální (dobrovolné) opatření k zajištění přiměřenosti podpory, individuální kontrola přiměřenosti podpory a řízení o nadměrné podpoře. Na zvážení Ministerstva průmyslu a obchodu pak mohlo být provedeno také plošné opatření k zajištění přiměřenosti podpory ve formě opatření obecné povahy.

 

V současném znění však uvedený postup doznal značný změn a stávající pořadí jednotlivých fází kontrol překompenzace je následující:

 

1. sektorové šetření

2. plošné opatření k zajištění přiměřenosti podpory ve formě cenového rozhodnutí

3. individuální (dobrovolné) opatření k zajištění přiměřenosti podpory

4. případné řízení o nadměrné podpoře na žádost či z moci úřední.

 

V novém modelu tedy nebude vůbec probíhat kontrola podle kontrolního řádu a skutečnosti týkající se absence překompenzace se budou prokazovat až v případném správním řízení. Dojde také ke změně pořadí jednotlivých fází kontroly, kdy budou výrobci volit, zda využijí individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory na místo plošného opatření k zajištění přiměřenosti podpory až poté, co bude příslušné cenové rozhodnutí zveřejněno.

 

Právě v cenovém rozhodnutí lze spatřovat zásadní zásah do postavení výrobců. Původně navrhovanou formu plošného opatření v podobě opatření obecné povahy lze totiž velmi dobře přezkoumat z hlediska zákonnosti i ústavnosti ve správním soudnictví k návrhu kteréhokoliv výrobce, který by byl takovým opatřením dotčen na svých právech.

 

Nová forma plošného opatření v podobě cenového rozhodnutí lze napadnout mnohem obtížněji, kdy je cenové rozhodnutí z hlediska stávající rozhodovací praxe soudů považováno za cenový předpis. Cenový předpis přitom mohou napadnout jen kvalifikované osoby či skupiny osob uvedené v § 64 zákona o Ústavním soudu.

 

Další novinky v jednotlivých fázích kontrol překompenzace

 

Nových postupů doznal i průběh jednotlivých fází kontrol překompenzace. Ministerstvo průmyslu a obchodu například bude nově moci při sektorovém šetření využívat i jiných podkladů, než předložených výrobci. Lhůty pro přijetí dobrovolných opatření pro zajištění přiměřenosti podpory se významně zkrátily.

 

Z návrhu vypadlo také stěžejní ustanovení řešící možnost nároku na podporu v původní výši až do doby pravomocného rozhodnutí o opatření k zajištění přiměřenosti podpory, což bylo také kritizováno v uvedeném stanovisku Legislativní rady vlády s tím, že takový návrh vzbuzuje pochybnosti o ústavnosti zvoleného postupu. Pro některé výrobny se naopak podstatně zmírnily účinky dobrovolných opatření. 

 

O jednotlivých fázích kontrol překompenzace pojednáme v dalších článcích. Pokud byste měli jakékoliv dotazy k chystaným kontrolám překompenzace, které zasáhnou většinu výrobců elektřiny, rádi na ně odpovíme.

 

Autor: Mgr. Filip Nečas, advokát