Aktuálně: Co se teď děje kolem novely stavebního zákona, která ovlivní rozvoj OZE v Česku?

• 20. 08. 2026
• Redakce

1. Konec JES – část posuzování se přesune na stavební úřady

Novela ruší institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Některé environmentální požadavky tak nově budou posuzovat přímo stavební úřady v rámci řízení o povolení záměru, ledaže zvláštní předpis nadále svěřuje pravomoc přímo dotčenému orgánu.

Mimo integrovaný režim zůstávají například závazná stanoviska EIA. Pokud záměr vyžaduje souhlas k zásahu do významného krajinného prvku nebo souhlas se snížením či změnou krajinného rázu, nahradí nově závazné stanovisko EIA oba tyto souhlasy, a to včetně návrhu kompenzačních opatření. V dalším řízení se tyto otázky proto už nebudou posuzovat. Pokud záměr nepotřebuje posouzení EIA, vyřeší zásah do významného krajinného prvku a vliv na krajinný ráz stavební úřad přímo v povolení záměru.

Stranou integrace zůstává zachován například také souhlas Úřadu pro civilní letectví nebo vyjádření památkového úřadu pro některé činnosti týkající se stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně.

2. Méně administrativy při odnímání půdy ze ZPF

Ruší se povinnost dokládat alternativní umístění záměru při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu.

V praxi jde typicky o čistě formální požadavek, který vede k předkládání uměle vytvořených variant bez reálného přínosu pro ochranu ZPF. Novela tak odstraňuje administrativní zátěž, aniž by omezovala možnost správních orgánů posuzovat dopady záměru na zemědělskou půdu.

3. Posuzování ke dni podání žádosti – s možností volby stavebníka

Soulad záměru s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování a požadavky právních předpisů podle § 193 odst. 1 stavebního zákona se má nově standardně posuzovat ke dni podání žádosti.

Zároveň však stavebník získá možnost požádat o posouzení ke dni vydání rozhodnutí. Jde o změnu, která může mít v řadě projektů významné strategické dopady, zejména tam, kde se v průběhu řízení očekávají změny územně plánovací dokumentace nebo právních předpisů.

Co bude následovat?

Celá novela stavebního zákona se teď bude dál projednávat ve Sněmovně. Uvidíme tedy, v jaké podobě se nakonec jednotlivé pozměňovací návrhy posunou dál.

Povolit u nás výstavbu větrných elektráren je často tak složité, zdlouhavé a nejisté, že se řada z nich zasekne dřív, než se vůbec dostane k realizaci. A některé pozměňovací návrhy k právě projednávané novele tomu vůbec nepomáhají. 

„Co je ale už dnes zřejmé – i vzhledem k šíření mýtů kolem OZE ve veřejném prostoru se v těchto dnech hraje o budoucnost OZE v České republice na mnoho let dopředu,“ uzavírá právní expert Pavel Doucha ze společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o.