Expert: Akcelerační oblasti pro vítr a fotovoltaiku přinesou více škody než užitku

Kabinet Andreje Babiše v pondělí schválil Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu, která stanoví tzv. akcelerační oblasti pro rozvoj OZE. K tomu Česko zavazují podmínky Národního plánu obnovy, které dojednala předchozí vláda. Nesplnění závazku by mohlo mít významné finanční dopady pro Českou republiku, kdy by Česko mohlo přijít až o 25 miliard korun.

Zdroj: Amper Meteo

Zásadní omezení

Vláda v pondělí rozhodla o omezení rozsahu akceleračních zón na 11 % z dříve uvažované plochy, výsledný počet oblastí čítá 45 % původně navrženého počtu. Vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení výstavby ani okamžitou možnost výstavby větrných nebo fotovoltaických elektráren.

Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, jsou některé podmínky stanovené vládou nelogické. Za absurdní považuje Chalup výškové omezení pro větrné elektrárny. „Máme situaci, že ani jedna z těch akceleračních oblastí neumožňuje instalaci té nejmodernější technologie všech západních výrobců. Zatím více škody než užitku. Nová pravidla komplikují i projekty mimo ně, výškové limity i další omezení jsou absurdní, aby fungovaly větrníky, musí se pravidla opravit,“ uvádí Chalupa pro Radiožurnál.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zůstane vyčleněno jen zhruba jedenáct procent původně navrhované plochy pro akcelerační zóny. Zatímco předchozí vláda počítala s akceleračními zónami o rozloze téměř 2700 kilometrů čtverečních, nový kabinet jejich rozsah snížil na 297 kilometrů čtverečních. Místo původních 110 lokalit jich zůstane 61, z toho 49 pro možné umístění větrných elektráren a zbylé pro fotovoltaické projekty. Část lokalit byla navíc oproti původnímu návrhu ještě zmenšena.

Podle Havlíčka kabinet od svého nástupu řešil tisíce připomínek krajů, obcí i veřejnosti. Výsledkem je podle něj co nejmenší možný zásah do území při současném splnění závazků vůči Evropské unii.

Ministr Havlíček zdůraznil, že kabinet zvolil „minimalistickou variantu“. Uvedl, že akcelerační zóny automaticky neznamenají výstavbu větrných či fotovoltaických elektráren, ale pouze umožňují rychlejší povolovací proces. Každý projekt podle něj musí dál projít standardním povolovacím řízením.

„Obce zůstávají účastníky stavebního řízení a stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ řekl Havlíček. Vláda podle něj zároveň musela zachovat alespoň omezený rozsah akceleračních zón. Za nesplnění závazku vůči EU by totiž Česku hrozily miliardové sankce prostřednictvím Národního plánu obnovy.

Sporné podmínky pro další rozvoj

Představitelé oboru obnovitelných zdrojů nicméně zdůrazňují, že není ani tak důležitý počet vyškrtnutých akceleračních zón. Zásadní je, jaké podmínky v rámci stanoviska ministerstvo přisoudilo oblastem, které v návrhu zbyly. Řada zpřísňujících opatření může vést ke stavu, kdy bude ve vymezených zónách složitější postavit větrnou elektrárnu než mimo ně. To je v rozporu s podstatou akceleračních oblastí, které měly urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku

Jedním z nejkontroverznějších pravidel, která vláda pro akcelerační zóny schválila, jsou výškové omezení. „To z našeho pohledu je úplně nelogické. Máme situaci, že ani jedna z těch akceleračních oblastí neumožňuje instalaci té nejmodernější technologie všech západních výrobců,“ komentuje Chalupa.

Když vezmeme čtyři hlavní západní výrobce větrných turbín, tak jejich nejefektivnější typy, které vyrobí nejvíce elektřiny, měří zhruba od 260 do 280 metrů. My máme různé výškové limity napříč zónami, ten nejvyšší možný limit je 250 metrů. Takže tohle je opravdu absurdní i s poznámkou, že v těch podmínkách se dočteme, že máme instalovat nejmodernější dostupné technologie, tak tohle nám to znemožňuje,“ dodává Chalupa.
Ve stanovisku k akceleračním zónám se mimo jiné řeší zemědělská půda. Pokud investor bude chtít elektrárny instalovat na zemědělské půdě první a druhé kategorie, bude muset prokázat, že neexistuje alternativa, tedy že pro záměr neexistuje vhodnější místo.

„Je to paradox. Zatímco podle novely stavebního zákona, kterou nedávno schválila poslanecké sněmovna, se u staveb pro energetickou bezpečnost nebudou muset alternativy umístění nově řešit, tak pro větrné a fotovoltaické elektrárny v akceleračních oblastech tato povinnost prakticky zůstane zachována,“ upozorňuje právník Pavel Doucha, jehož advokátní kancelář Doucha Šikola advokáti se problematice obnovitelných zdrojů dlouhodobě věnuje. „Takže v tomto ohledu budou mít akcelerační oblasti přísnější právní režim než projekty obnovitelných zdrojů energie mimo ně,“ dodává Doucha.

Kritika ekologů

„To co vláda v pondělí schválila nejsou akcelerační oblasti pro větrné elektrárny, ale retardační oblasti proti větrným elektrárnám. Nesmyslné výškové limity vylučující moderní technologie, odborně cílené povinnosti v ochraně ptáků nahrazeny plošnými a vyškrtání či osekání oblastí,“ komentuje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

„Zatímco všude jinde Motoristé válcují ochranu přírody a krajiny, tady ji zneužívají proti výrobě čisté a levné elektřiny. Zatímco vládní koalice prosadila zfušovaný stavební zákon, kde upozadila ochranu životního prostředí, v Územním rozvojovém plánu zařízne na perspektivních lokalitách moderní zdroje energie?“ dodává ve svém komentáři Koželouh.

Podle Koželouha je ochrana přírody a zdraví lidí jedna z priorit při rozvoji větrné energetiky. Aktuální vládní návrh akceleračních zón pro OZR si však na ochranu jen hraje a ve skutečnosti škodí. „Už jen proto, že brání nahrazování fosilních paliv, skutečné hrozby pro přírodu a lidi,“ uzavírá Koželouh.