Evropská unie „vidí“ budoucnost v zeleném vodíku a bateriích

• 16. 07. 2020
• Redakce

Má vodík v Evropské unii přeci jen budoucnost?

Nově schválená strategie počítá s masivním rozvojem vodíkové infrastruktury v rámci celé EU. Podle plánů Evropské komise se má vodík stát náhradou fosilních paliv v energeticky náročných oborech jako ocelářství a petrochemie, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu.

Využití vodíku v dopravě má být podle Evropské komise prosazováno tam, kde je elektrifikace nedosažitelná nebo obtížná. To podle ní znamená například městskou hromadnou autobusovou dopravu, flotily taxi nebo některé části železniční sítě.

Za druhé a především to ale znamená těžkou nákladní dopravu, zejména z a do přístavů. Vodík se také může stát alternativou nejšpinavějších fosilních paliv využívaných v lodní dopravě.

Důraz na ekologickou výrobu vodíku

 

Evropský průmysl a rafinerie kaž­doročně využijí asi osm milionů tun vodíku: nejčastěji je vyrobený ze zemního plynu, produkuje ale emise oxidu uhličitého. Ekologičtější možností je elektrolýza vody pomocí elektřiny, vyrobené pomocí obnovitelných zdrojů, hlavně ze slunce a větru. Tímto způsobem se vyrábí takzvaný „zelený“ vodík.

Právě tento způsob hodlá EU jakou součást opatření proti klimatickým změnám nejvíce podporovat. Podle včera zveřejněných plánů by měla v Evropě jen do roku 2030 vzniknout zařízení na elektrolýzu o výkonu 40 GW. Ta by ročně vyráběla až deset milionů tun zeleného vodíku.

Hlavním zdrojem  zeleného vodíku v Evropě mají být obnovitelné zdroje, tedy větrné a solární elektrárny. Do roku 2024 má být nainstalováno 6 GW elektrolytických kapacit. Mezi lety 2025 až 2030 pak dokonce alespoň 40 GW. Do té doby se vodík má stát „integrální součástí našeho integrovaného energetického systému“.

Masivní využití vodíku v Evropě má vést mimo jiné ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska či blízkého východu. Evropská komise vyčísluje vodíkové investice v Evropě minimálně na 180 miliard eur (necelých pět bilionů korun). Kromě elektrolyzérů ale EU nadále počítá s tím, že se vodík bude vyrábět také ze zemního plynu a využívat technologie pro zachycování a ukládání uhlíku. Díky tomu bude do roku 2030 třeba investovat 120 až 130 mi­liard eur do plynové infrastruktury, skladování energie či vodíkových čerpacích stanic.

Vodíkové plány existují i v Česku. Konkrétní obrysy má plán na stavbu osmi vodíkových plniček, které z evropských dotací (přes sto milionů korun) podporuje ministerstvo dopravy.

 

Budování vodíkové energetické sítě

 

Prvním konkrétním příkladem budování vodíkové energetické sítě v Evropě může být dopravní koridor určený pro nákladní auta. Začne v přístavu Rotterdam a bude pokračovat přes Nizozemsko a Belgii až do Německa.

Do roku 2025 by po něm mělo jezdit až 1000 vodíkových nákladních aut. Obsluhovat je bude až 25 vodíkových čerpacích stanic.

V oblasti osobní a středně těžké nákladní dopravy mají být podle Bruselu hlavní alternativou bateriové elektromobily. To je vidět na aktuálním masivním úsilí koncernu Volkswagen a dalších evropských automobilek v uvádění nových elektromobilů na trh.