Europoslanci schválili klimatické cíle formou zákona

• 23. 04. 2021
• Redakce

Dosažení klimatické neutrality

Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání v prosinci shodli lídři členských zemí.

Evropští vyjednávači potvrdili, že do roku 2030 sníží členské státy produkci emisí o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Jde o redukci za celou unii, nikoli pro každý členský stát zvlášť. Průmyslové státy jako Česko budou moci snižovat emise pomaleji. Některé státy naopak budou razantnější. Například Dánsko nebo Finsko chtějí do deseti let snížit emise téměř k nule.

Norma stanovuje cestu k dosažení klimatické neutrality k roku 2050, kdy by EU jako celek neměla produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů.

Klimatická neutralita v EU by měla být dosažena do roku 2050. V tom roce už by Unie neměla produkovat žádné emise skleníkových plynů a stát se takzvaně klimaticky neutrální.

Bod zlomu?

Předseda výboru pro životní prostředí v europarlamentu Pascal Canfin prohlásil, že klimatický zákon je „bodem zlomu“. „Všechny evropské normy budou muset odteď být v souladu s cílem klimatického zákona,“ uvedl Canfin.

Podle něj do konce roku 2022 na tuto dohodu naváže padesát konkrétních legislativních aktů, které budou řešit jednotlivosti: například používání pesticidů v zemědělství, recyklaci vody, zalesňování a další. Podle Canfina se právě o jejich obsah povede nejtvrdší boj.

„Pro EU je to zásadní chvíle. Dosáhli jsme ambiciózní dohody, která vpisuje náš cíl klimatické neutrality do závazné normy, aby vedla naši politiku v příštích 30 letech,“ ocenil shodu vyjednavačů místopředseda komise Frans Timmermans.

Podle prohlášení Štěpána Chalupay z Komory obnovitelných zdrojů jsou tyto investice příležitostí. „Investovat by se muselo i do udržení stávající energetiky. Tady máme možnost, jak modernizovat českou ekonomiku, která se nakonec vyplatí,“ dodal. Benefitem budou úspory energií, nižší náklady na dovoz fosilních paliv a i celková demokratizace energetiky.

Nejasný český postoj

Česká republika ústy premiéra Andreje Babiše podmínila svůj souhlas tím, že cíl se nebude vztahovat na jednotlivé země, ale na EU jako celek. A právě s tím klimatický zákon počítá.

„Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států dospěli k realistickému kompromisu. Je to nepochybně výzva vyžadující značné úsilí i podporu dotčených regionů a průmyslových sektorů, ale také příležitost nasměrovat naši ekonomiku na udržitelnější cestu,“ komentoval dohodu vyjednavačů český europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

O kolik procent bude muset své emise snížit konkrétně ČR, zatím není jasné. Evropská komise by měla zveřejnit další návrhy v červnu 2021. Z nich by mělo jasně vyplývat, jak chce EU své nové závazky splnit. Na stole je zatím reforma systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který nutí znečišťovatele platit nemalou částku za každou vypuštěnou tunu emisí. 

Nařízení, na kterém se ve středu dohodli unijní vyjednavači, vejde v platnost až poté, co jej finálně potvrdí plénum Evropského parlamentu a ministři členských států.