ERÚ: Pandemie výrazně ovlivnila výrobu a spotřebu elektřiny v ČR

Pandemie koronaviru letos výrazně ovlivnila pololetní výrobu a spotřebu elektřiny v Česku. Uvedl to ve své čtvrtletní statistické zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ).

Zdroj: ERÚ

Zdroj: ERÚ

Výrazný pokles spotřeby

Jak sdělili mluvčí úřadu Michal Kebort v porovnání se stejným obdobím loni klesla spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí o jedno procento a výroba o 6,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se propad prohloubil – spotřeba se v meziročním srovnání snížila o 9,6 procenta a vyrobeno bylo o 12 procent elektřiny méně, sdělil mluvčí.

ERÚ uvedl, že v letošním prvním čtvrtletí vyrobila tuzemská soustava 22,2 terawatthodiny (TWh) elektřiny a spotřebováno bylo 20,1 TWh.

Ve druhém čtvrtletí dosáhla výroba 17,8 TWh a spotřeba 15,8 TWh. Ačkoliv jde ve všech případech o meziroční pokles, změny nebyly v rámci pololetí rovnoměrné,“ podotkl Kebort Zatímco ještě v lednu a v únoru ovlivňovaly podle něj statistiky spíše běžný vývoj hospodářství a průběh počasí, výrazný zlom přišel na přelomu čtvrtletí, kdy se ekonomika potýkala s pandemií covid-19.

„V dubnu a v květnu, tedy v době výrazných odstávek výroby a zavřených obchodů, se spotřeba elektřiny meziročně snížila o více než desetinu a pokles vyrobené elektřiny přesáhl 15 procent. Z červnových údajů je naopak patrné, že se ekonomika postupně vracela do normálu. Červnový meziroční pokles spotřeby představoval zhruba pět procent, u výroby elektřiny to bylo půl procenta,“ řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Trend napříč sektory

Rozdílný vývoj je podle úřadu patrný i napříč sektory. Uvedl, že ještě v prvním čtvrtletí, proti celkovému trendu, meziročně rostla spotřeba u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (zvýšení o 4,9 procenta), ačkoliv už klesala spotřeba na hladině vysokého napětí (pokles o 3,7 procenta ) i u podnikatelů – maloodběratelů (snížení o 0,1 procenta).

Ve druhém čtvrtletí se pak spotřeba meziročně snížila u všech skupin odběratelů, tj. u velkoodběratelů z velmi vysokého napětí (pokles o 15,9 procenta), z vysokého napětí (pokles o 18,4 procenta) i maloodběratelů – podnikatelů (snížení o 5,9 procenta).

„Z průměrných čísel se však podle očekávání vymykaly domácnosti, jejichž členové více času trávili doma. V prvním čtvrtletí zvýšily svou spotřebu meziročně o více než procento. Ve druhém čtvrtletí, jak se zpřísňovala opatření, byl nárůst spotřeby domácností již téměř pětiprocentní,“ upozornil Trávníček.

Z hlediska zdrojů byl podle ERÚ největší meziroční absolutní pokles výroby u uhelných parních elektráren (v prvním čtvrtletí pokles o 12 procent, ve druhém o 25,8 procenta). Méně elektřiny bylo proti roku 2019 vyrobeno také z jaderných elektráren (první čtvrtletí minus 5,2 procenta, druhé čtvrtletí minus šest procent).

„Podstatně se naopak navýšila výroba v paroplynových elektrárnách, která meziročně vzrostla více než o třetinu v obou čtvrtletích,“ uvedl Trávníček.