Energetickou krizi mohou v budoucnu zmírnit dlouhodobé PPA projekty

Povolovací proces výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) je v ČR jedním z nejpomalejších v Evropě. Změnit by to měl připravovaný zákon, který již schválila vláda. 

Podle předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory ČR Zuzany Krejčiříkové je nutné, aby stát vytvořil podmínky pro širší využití PPA kontraktů a zjednodušil legislativní procesy související s jejich uzavíráním.  Na národní úrovni je podle ní klíčové posílit podpůrné mechanismy pro firmy a municipality, které chtějí do těchto smluv vstupovat, a zároveň vytvořit transparentní a předvídatelný regulatorní rámec.

Přímé zkušenosti s vytvářením projektu tzv. komunitní energetiky založeném na obnovitelných zdrojích má Ondřej Doležal. Jeho projekt Envys – Energie Vysočiny má ambici stát se jedním z největších svého druhu v ČR. Chce se zaměřit na hlavně v tuzemsku stále opomíjený zdroj – vítr.

„Projekt budujeme již několik let a v současné době máme domluvenou spolupráci s desítkami obcí napříč celou zemí. Cílem je chránit zákazníky před zdražováním, ke kterému nevyhnutelně dojde ve chvíli, kdy Česká republika opustí výrobu energie z uhlí a bude nucená pětinu své spotřeby dovážet,“ vysvětluje s tím, že usnadnění uzavírání smluv PPA za strany státu by velmi pomohlo situaci stabilizovat.   

Je třeba zrychlit schvalování

Obnovitelné zdroje energie u nás zatím vznikají spíše pomalu a Česká republika zaostává za evropským průměrem. Dominují zde solární elektrárny, kterých podle informací Komory OZE přibylo za minulý rok 45 tisíc o celkovém výkonu 983 MW. Z tohoto počtu 83 % představují instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. 

V případě větrných elektráren jsme na tom daleko hůř, před Českou Republikou jsou ve větrné energetice téměř všechny státy Evropské unie.

„Dříve nebyla na stavění těchto zdrojů politická vůle. To se však se začínajícím nedostatkem elektrické energie mění. Nyní pozorujeme snahy o zrychlení povolovacích procesů, v mnohém to však stále drhne a je otázkou, jestli se ty nejdůležitější zákony stihnou schválit včas,“ popisuje Doležal. V případě, že ne, hrozí podle něj, že Česká republika nebude mít v požadovaném čase dost zdrojů energie, které by nahradily končící uhelné elektrárny.    

Jen pro srovnání, Česká republika se loni podílela na celkovém výkonu Evropy z větrných elektráren jedním procentem. Podle údajů společnosti Wind Europe se na kontinentu za minulý rok instalovalo 16,4 GW nových větrných elektráren. Evropa má tak nyní celkem 285 GW kapacity větrné energie. Na státy EU z toho připadá 231 GW z celkového instalovaného výkonu. 

Překážek je stále mnoho

Pružnější rozhodování a rychlejší výstavbu těchto zdrojů může zajistit i větší angažovanost obcí. Jejich role v posilování naší energetické soběstačnosti je naprosto klíčová.

„Obce by měly přejít z defenzivy do aktivního partnerství a na rozvoji větrné energetiky se podílet. Zákonem garantovaná pravidelná platba přináší vedle základního příjmu pro obce i více možností spolupráce provozovatelů s místními a motivaci k využívání větrnějších lokalit,“ doplňuje Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„S ohledem na dosud vyprojektovaných přibližně dvě stovky větrných elektráren napříč Českou republikou a po pečlivém projednání jejich realizovatelnosti se všemi dotčenými orgány – včetně ministerstev, odborníků na životní prostředí, ornitologů a zástupců místních komunit – jsme dospěli k názoru, že postavit byť jen čtyři sta větrných elektráren je u nás za současných podmínek prakticky nesplnitelný úkol,“ konstatuje Ondřej Doležal a dodává:

„A to i přesto, že máme nadstandardní výchozí podmínky – jsme totiž společnost vlastněná obcemi. Nechceme stavět za každou cenu. Chceme kvalitní projekty, které dávají smysl lidem, krajině i regionální ekonomice. Není to snadné, ale věříme, že jdeme správným směrem.“