Dvořák (BASF): Baterie jako služba může výrazně zatraktivnit elektromobilitu

• 05. 11. 2020
• Redakce

V Polsku podnikají baterioví giganti jako LG Chem nebo BZM-Group, v Maďarsku jsou to BYD a Samsung, v Německu působí bateriové společnosti CATL, Varta nebo nově Tesla. V Česku zatím (až na startup HE3DA) nepůsobí žádný z TOP10 světových výrobců bateriových článků. Neujíždí nám v této oblasti poněkud vlak? Co by vláda měla dělat jinak, aby do země konečně přilákala „bateriové investice“?

Dovolím si tvrdit, že z evropského pohledu jsou výše uvedené firmy (s výjimkou německé Varty) spíše považovány za zahraniční pobočky nadnárodních koncernů sídlících v Číně, Koreji či USA. Aby „nám v Evropě neujel vlak“ musíme dohnat asi desetiletý technologický náskok, které v bateriích mají asijské firmy. To, že zde budou investovat zahraniční hráči do budování bateriových závodů znamená, že v Evropě chtějí participovat na transformaci dopravy směrem k elektromobilitě.

Daleko důležitější je, aby se evropské firmy jako BASF, jež jako jedna z mála hodlá v tomto segmentu sehrát globální roli, aktivně zapojily do výroby baterií v Evropě. Určitě by bylo přínosem, kdyby se do tohoto výrobního řetězce přidalo daleko více firem, a to včetně startupů, jako jsou švédský Northvolt nebo na Slovensku InoBat. I když se často jedná o menší hráče, vůbec to nevadí, jelikož jsme na počátku obří transformace, kdy právě startup může za 3 nebo 4 roky získat v tomto odvětví silnou pozici. Takto bychom mohli rovněž zvrátit technologický náskok Asie.

Z pohledu České republiky je zásadní, aby tuto obrovskou bateriovou příležitost využila. Například na projekt těžby lithia na Cínovci by měl navázat celý výrobní řetězec. Jedná se také o rozvoj technologického a vědomostního know-how v oblasti baterií. Ten by nám umožnil sem přilákat nejen zahraniční investory, ale také rozvíjet domácí firmy, kterým by elektromobilita poskytla vyšší přidanou hodnotu.

Abych se ale vrátil k vaší otázce, rozvoj odvětví může vláda významně ovlivnit skrze legislativu: v nových sférách podnikání, jakou je třeba s elektromobilitou úzce související problematika akumulace elektrické energie, totiž často právní rámec chybí nebo podnikatelům spíše klade překážky, místo aby se snažil otevřít cestu jim, a tím i novým pracovním místům a prosperitě. Jenže právě kvůli bouřlivému rozvoji energetiky a elektromobility jsou zákonodárci postaveni před úkol jako od chytré horákyně: legislativa by měla být flexibilní a zároveň pevná, aby dávala příležitost, a přitom nepenalizovala průkopníky dodatečnými změnami přijímanými „dle potřeby“, jak se to v této zemi bohužel stává. Řešíme tak komplexní a principiálně obdobný problém jako před 100 lety autoři prvního československého energetického zákona.

Dobrá zpráva zní, že našim pradědečkům se v této věci povedl husarský kousek: dokázali pravidla nastavit funkčním způsobem na několik desetiletí dopředu, což nesporně přispělo k prosperitě první republiky. Otázka dne zní: dokážeme se jejich příkladem inspirovat?

Velkou výzvou pro výrobce baterií je jejich recyklace. Co v této oblasti podniká BASF?

Problém recyklace BASF řeší ve dvou vzájemně se doplňujících liniích. Tu první představuje účast na projektu Recycle Client Batteries for Electrovehicle, jenž se uskutečňuje v rámci spolupráce s francouzskými společností Eramet a SUEZ. Každá společnost do projektu přináší své know-how a zkušenosti. My v BASF zodpovídáme za recyklaci katodových materiálů. SUEZ se zabývá odpadovým hospodářstvím včetně sběru a demontáže baterií na konci životního cyklu. A Eramet je globální hráč v důlním a hutním průmyslu, který zodpovídá za vývoj recyklačního procesu.

Zatím v této oblasti nejsme ve stádiu průmyslové aplikace, nicméně vznik projektu a jeho podpora ze strany Evropské unie podtrhuje význam otázky recyklace baterií. Ta je pro nás velkou prioritou, které se intenzivně věnujeme.

Na lokální úrovni je další partnerem ve Finsku těžební společnost Nornickel a finská energetická společnost Fortum. Díky přechozí akvizici společnosti Crisolteq je Fortum nyní schopna zvýšit míru návratnosti recyklovaných materiálů z baterií z 50 % až na 80 %. Recyklací získané suroviny z baterií začne využívat koncern BASF ve svém výrobním závodě právě ve finské Harjavaltě.

Ve světě, a kupodivu dokonce i v Česku se realizuje nový typ byznysmodelu, kterým je „baterie jako služba“. Podle expertů může poskytování baterie jako služby podstatně zlevnit například dostupnost elektroaut. Co o tom soudíte? Půjdou přední výrobci EV touto cestou, kterou si nedávno zvolil jeden z čínských výrobců elektromobilů?

Důležitost baterie, která je ve své podstatě fyzický produkt, a možnost její transformace do služby představuje nový trend, kterému velmi věřím. Může to být zajímavá cesta – zejména bude-li podpořena marketingově a propojena s funkčními a šetrnými řešeními v rámci celého hodnotového cyklu, recyklaci nevyjímaje – jak výrazně zatraktivnit elektromobilitu.

Na druhou stranu vnímám fakt, že automobilky a také hlavní světoví výrobci baterií v současnosti nabízejí svá standardní řešení, jež alespoň zatím poskytují na základě jiného byznys modelu. Možná právě v tom se skrývá šance pro automobilku, která jako první z velkých hráčů dokáže tuto příležitost rozpoznat a uchopit.

Nový trend zároveň spatřuji v tom, že se jednotlivé automobilky budou chtít vzájemně marketingově odlišovat. Právě baterie se stanou „diferenciátorem“ vnímání toho, jak dobré dané auto je z hlediska výkonu, dojezdu či enviromentálních dopadů. A v tomto ohledu lze očekávat, že automobilky budou nabízet takříkajíc na míru šité baterie, na což sází například slovenská firma InoBat.

V případě zájmu o další informace ohledně bateriových technologií, očekávaných trendů ve vývoji či plánech společnosti, pak Vás zveme na online konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 26. listopadu, kde pan Dvořák bude jedním z řečníků.