Dva scénáře nové energetické koncepce v Česku

V rámci procesu tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky (Státní energetické koncepce ČR, Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR) vzniknou jako další krok dva scénáře: jeden bude klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (ale i ten počítá s novými reaktory a naopak nevyužívá plně možnosti OZE) a druhý má předpokládat rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů (a výrazně pomalý rozvoj OZE).

Zdroj: EGD

Konec uhlí v energetice

V obou případech je uvažována energetika bez uhlí v roce 2033. Zadání scénářů dnes představili zástupci MPO a MŽP na jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu.

Modelování bude dále probíhat na základě ekonomických kritérií (využívání zdrojů dle nákladů na výstavbu a provoz) a fungování energetické soustavy, které prověřuje společnost ČEPS.

Zástupci asociace Zelený kruh z ekologických organizací, které se zabývají energetikou a změnou klimatu, silně kritizují, že zadání scénářů podceňuje náklady na výstavbu jaderných reaktorů a neuvažuje variantu bez výstavby. Jeden ze scénářů zahrnuje jako vstupní podmínku jeden nový reaktor v Dukovanech v roce 2040 a jeden reaktor v Temelíně v roce 2045. Druhý scénář uvažuje dokonce první malý modulární reaktor v roce 2035 a velké reaktory v Dukovanech 2035 a dva nové v Temelíně do roku 2041.

Ekologické organizace zároveň vítají, že modelovaní – na rozdíl od toho, které měla k dispozici Uhelná komise – uvažuje s realistickými předpoklady vývoje ceny emisních povolenek a tedy i koncem uhlí do roku 2033.

Pozitivní je také větší důraz na energerické úspory. Organizace navrhují však, aby scénáře počítaly s vyššími (reálnými) možnostmi rozvoje obnovitelných zdrojů. Zatímco navržené scénáře uvažují s novými fotovoltaikami na úrovni 10 resp. 6 GW a větrnými elektrárnami 1,7 resp. 1 GW v roce 2030, tak odborné studie ukazují možnost instalovat 15 GW ve fotovoltaice a 2 GW větru.

Dokončení v srpnu

Modelování scénářů má probíhat nyní do 15. srpna. Kromě dvou scénářů mají vzniknout i citlivostní analýzy, které mají uvažovat rychlejší (ale také naopak ještě pomalejší) rozvoj obnovitelných zdrojů nebo vyšší náklady na výstavbu jaderných reaktorů.

Ekologické organizace také kritizovaly nedostatečné zapojení veřejnosti do tvorby strategických dokumentů. Smysluplná participace je přitom jednou z povinností členských států při tvorbě Národního energeticko-klimatického plánu.

Národní energeticko-klimatický plán má stanovit, jakým způsobem chce Česko dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Česko je jednou ze zemí, které nesplnily lhůtu na zaslání návrhu plánu Evropské komisi do 30. června letošního roku.

Související zprávy

Další zprávy

další články