Druhé čtení: Zruinují poslanci solárníky, nebo dají šanci moderní energetice?
Rozhodující bitva
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (NZPOZE) se zablokovala ve Sněmovně. Důvodem jsou rozepře kolem podpory pro „staré“ fotovoltaické elektrárny z doby solárního boomu před 11 lety. Poslanci se neshodnou na podobě vnitřního výnosového procenta (IRR), od jehož výše se podpora odvíjí.
Podobně Novela energetického zákona narazila na tvrdé lobby „tradiční energetiky“, kterou reprezentují zejména „teplárníci“, kteří odmítají schválení návrhu legislativního zakotvení pro velkokapacitní akumulátory. Hraje se o trh podpůrných služeb (tzv. PpS), kde se ročně „protočí“ více než 6 miliard. Právě zapojení baterií do PpS může znamenat zvýšení konkurence a zlevnění těchto systémových služeb.
Komplikované projednávání obou novel ve druhém čtení bude provázat obří zákulisní bitva ze strany různých lobbistických skupin. Proto se kolem obou novel nahromadilo velké množství pozměňovacích návrhů, které se budou postupně projednávat.
Pokud se novely týkající se energetiky nepodaří schválit do říjnových voleb, spadnou „pod stůl“ a jejich schvalování se bude muset opakovat znovu od počátku.
O co se hraje?
Po urychleném schválení NZPOZE však volá Teplárenské sdružení ČR. V případě neschválení novely od ledna příštího roku skončí provozní podpora pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla (KVET). Pro teplárny, které už teď drtí vysoké ceny emisních povolenek, by to znamenalo finanční ztrátu ve výši stovek milionů korun ročně.
„Transformace teplárenství by byla zcela paralyzována v případě neschválení NZPOZE. Důsledky by se projevily již v příští topné sezóně,“ varoval v dubnu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.
Proti schválení NZPOZE bojují majitelé velkých fotovoltaických elektráren. Ti se cítí být poškozeni přístupem vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo v návrhu novely zákona limit vnitřního výnosového procenta (IRR) pro solární elektrárny 8,4 procenta, avšak Babišova vláda v květnu loňského roku schválila pozměněný návrh s cifrou 6,3 procenta.
Rozdíl mezi oběma hodnotami IRR pro solárníky velmi důležitý. Pokud projde limit IRR 6,3 procenta, umožní to vládě snížit výkupní cenu elektřiny ze sluneční energie po zbývající období do roku 2030 až o 50 procent. Tak výrazný zásah do podpory pro mnohé investory by mohl ohrozit schopnost splácet úvěry.
Dalším sporným bodem v NZPOZE je návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vynechat fotovoltaické elektrárny z plánované provozní podpory, o niž budou zájemci o investování do zelené energetiky soutěžit formou aukcí. MPO navrhuje aukce pouze pro vybrané zdroje, ale pro fotovoltaiku ne.
V NEZ se vede také o podmínky provozu velkých baterií pro ukládání energie, které v pozměňovacím návrhu předložil opoziční poslanec Jurečka (KDU-ČSL). Hlavním cílem NEZ je ale potřít boj proti tzv. energetickým šmejdům, kteří díky nekalým praktikám okrádají spotřebitele.
Jak dopadne mimořádná schůze?
O osudu obou novel rozhodne mimořádné schůze sněmovna, která začíná dnes. Na pořadu jednání budou návrhy obou novel z dílny opozice.
Pozměňovací návrh poslance Jurečky (KDU-ČSL) přichází , aby pro všechny zdroje platilo jednotné IRR ve výši 9,5 procenta. „Pro stanovení zásadně rozdílných hodnot IRR není žádný objektivní důvod,“ uvádí Jurečka. „Některé zdroje, jako například bioplynky, by si proti původnímu vládnímu návrhu pohoršily. Pro vodní či větrné elektrárny by to – stejně jako pro soláry – bylo výhodnější“.
Poslanci se zřejmě asi shodnou na zavedení dodatečné desetiprocentní dani pro „staré“ solární elektrárny. Nyní platí odvod 10 procent jen elektrárny z roku 2010, těm by se nově zvýšil na 20 procent. Solární elektrárny z roku 2009 by nově platily 10 procent. Výnos ze solární daně by se ze současných 2,6 miliardy korun ročně zvedl odhadem na 5,6 miliardy.
Vyšší solární daň podporuje vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček, který však odmítá jednotnou sazbu pro všechny OZE. Jako kompromis Havlíček navrhuje stanovit rozpětí IRR v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. O čísle pro konkrétní zdroje by rozhodla až následně vláda.
„Je to maximální možný ústupek z naší strany. A je to spravedlivé pro všechny. Předpokládáme, že fotovoltaické elektrárny by byly na spodní hranici, ostatní zdroje by šly výš,“ řekl Havlíček v nedávném rozhovoru pro deník MF DNES.
„Sněmovna má nyní šanci napravit chyby, které se v oblasti nadměrné podpory pro fotovoltaiku udály v minulosti,“ řekl ve svém projevu na Hospodářském výboru nedávno ministr průmyslu Karel Havlíček v polovině dubna. Jeho záměrem je pomocí NZPOZE vypořádat se z „nezvládnutou solární minulostí“ a ušetřit na podpoře nejméně 5 miliard ročně.