Desátá solární arbitráž proti Česku?

• 07. 11. 2024
• Redakce

 

První vlna solárních arbitráží

V důsledku nezvládnutého solárního boomu byla do roku 2013 uvalena na velké fotovoltaické elektrárny solární daň ve výši 26 procent a po roce 2013 ve výši 10 procent pro elektrárny postavené v roce 2010. Solární daň zavedla Nečasova vláda ve snaze omezit dopady solárního boomu z let 2009 a 2010.

Tehdy se kvůli rapidnímu poklesu cen fotovoltaických panelů a zároveň špatně nastavené dotační legislativě snížila doba návratnosti solárního projektu z plánovaných 15 let zhruba na polovinu.

Solárníci se proti zásahu státu začali později bránit pomocí soudních pří a mezinárodních arbitráží. Od roku 2013 skupina investorů do solární energetiky zažalovala stát kvůli solární dani u arbitrážních soudů. Drtivá většina (6 se 7) arbitráži skončila nedávnou prohrou solárních investorů.

Průlomovou arbitráží se může stát poslední případ, který stále řeší arbitrážní soud se skupinou investorů pod hlavičkou britské Mid Europa Partners (Radiance Energy Holding, Natland Investment Group, Natland Group a G.I.H.G.).  Jedná se miliardový spor, který se nyní dostává do finální fáze.

Podle deníku E15 švýcarský civilní soud zamítl odvolání českého ministerstva financí proti rozhodnutí arbitrů z roku 2017. Soud bude brzy rozhodovat pouze o výši škody, kterou stát bude muset za zpětné uvalení solární daně zaplatit.

Letos v únoru ale Ministerstvo financí podalo ke Spolkovému nejvyššímu soudu Švýcarska návrh na zrušení nálezu investičního arbitrážního tribunálu ve věci společností ze skupiny Natland proti České republice. Jedná se o poslední solární arbitráž, kterou stát řeší jako důsledek nezvládnutého solárního boomu v letech 2009-2010.

Sporný návrh na snížení podpory

Na český stát se nyní valí druhá vlna solárních arbitráží. Tři zahraniční solární investoři Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group chystají žalobu proti Česku kvůli navrhovaným změnám v dotacích podporovaných zdrojů energie (POZE).  Tyto změny představil nedávno ministr financí Stanjura, kterému se sporný návrh podařilo prosadit jako přílepek do novely energetického zákona nazvané jako LEX OZE 3.

Za účelem snížení dotací pro soláry o výkonu nad 30 kWp z let 2009-2010 navrhla vláda například individuální vyhodnocování výnosnosti provozu solárních elektráren. Dalším krokem je snížení výše vyplácené podpory. Současné výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 může být podle ministerstva financí v souladu s evropskými pravidly sníženo až na 6,3 procenta.

Druhá vlna solárních arbitráží

Investoři varují stát, že v případě schválení změn, které mají dotace snížit, dojde k porušení  závazků ve smlouvách a také legitimního očekávání investorů. Nové návrhy ministra Stanjury  nesou riziko arbitráží, soudních sporů a řízení pro porušení evropského práva.

„Z hlediska evropské legislativy porušuje návrh novely článek 6 – Stabilita finanční podpory směrnice 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Dle něj nesmí stát revidováním podmínek podpory ohrožovat ekonomickou životaschopnost podporovaných projektů, pokud byla tato podpora ze strany Evropské unie prohlášena za přiměřenou,“ upozorňuje Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti s.r.o.

„Česká republika na začátku tohoto roku již v jednom arbitrážním řízení týkající se solárního sektoru prohrála. Řízení ohledně solární daně skončilo rozhodnutím, že je Česká republika povinna žalobcům nahradit škodu, kterou toto opatření způsobilo. Toto rozhodnutí bude v budoucích sporech sloužit jako návod, podle kterého budou postupovat další zahraniční investoři,“ dodává Doucha.

Poslanci, kteří budou do konce roku hlasovat o konečném znění LEX OZE 3, mají šanci sporné vládní návrhy v oblasti snížení dotací pro soláry z let 2009-2010. Pokud k tomu nedojde, pak může Česká republika čelit nové vlně solárních arbitráží.