Co přináší nová evropská úprava odpovědnosti za vadné výrobky v rámci obnovitelných zdrojů?

• 19. 05. 2026
• Redakce

Změna režimu odpovědnosti

Za tyto výrobky nejsou považovány jen hmotné věci, ale i software, digitální výrobní soubory, elektřina a některé digitální služby. A to v případě, pokud jsou do něj začleněny nebo s ním funkčně propojeny.

„Pro obnovitelné zdroje to znamená, že do režimu odpovědnosti vstupuje nejen samotný hardware, ale i jeho firmware, řídicí software a související digitální vrstvy, pokud ovlivňují bezpečnost a funkci zařízení,“ říká Robert Šulc, advokát ve společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o.

Při posouzení vady se navíc zohlední i požadavky na kybernetickou bezpečnost a také to, zda výrobce zajišťuje potřebné aktualizace a vylepšení softwaru. U obnovitelných zdrojů tak může být vadou i stav, kdy zařízení v důsledku softwarové chyby nebo kybernetické slabiny nezachovává bezpečnost, kterou lze oprávněně očekávat.

V souvislosti se zařízením určeným a užívaným k podnikání však režim směrnice chrání a zakládá nároky fyzických osob. U vadného obnovitelného zdroje tak budou moci uplatňovat nároky ty fyzické osoby, které v důsledku vady zařízení utrpěly smrt nebo újmu na zdraví. To nevylučuje ani lékařsky uznané poškození psychického zdraví, případně navazující majetkovou škodu z této újmy.

Kdo odpovídá za vady?

Nároky mohou uplatňovat v režimu této úpravy vůči výrobci vadného výrobku. V případě, že jde o výrobce usazeného mimo EU, vedle něj odpovídá také dovozce, případně zplnomocněný zástupce. Pokud ani jeden z nich není v EU, tak i poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek.

Ve vztahu mezi podnikatelem, který obnovitelný zdroj pořizuje nebo provozuje k podnikatelským účelům, a jeho dodavatelem tedy režim směrnice nekryje některé škody:
– na samotném BESS;
– na jiném majetku používaném výhradně pro podnikatelské účely;
– na datech používaných pro profesní účely ani čistě ekonomické ztráty, jako je ušlý zisk nebo smluvní sankce.

Tyto nároky bude třeba nadále uplatňovat v režimu běžné smluvní a zákonné odpovědnosti za vady a související škodu. Nová směrnice tedy posiluje odpovědnost za vadné zařízení používané k podnikání zejména tam, kde škoda v souvislosti s vadou tohoto zařízení vznikne fyzickým osobám.

„Pokud je vada je spojena i se softwarem, kybernetickou bezpečností nebo chybějícími aktualizacemi. Pro ostatní nároky z podnikatelského vztahu vzniklé v důsledku vady zařízení však zůstává rozhodující smluvní a obecná zákonná odpovědnost za vady a škodu,“ uzavírá Robert Šulc, advokát ve společnosti Doucha Šikola advokáti s.r.o.