Chalupa (Komora OZE): Do 5 let vznikne až 200 000 nových střešních elektráren

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE), zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní pilíře ve středu zveřejněné strategie REPowerEU, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na fosilních energiích dovážených z Ruska.

Štěpán Chalupa (předseda Komory OZE), foto:Tomáš Nosil (Economia)

 

Masívní investice

V rámci REPowerEU se počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

V reakci na balíček opatření REPowerEU nedávno Komora OZE zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů, kde se do 5 let očekává, že nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji a vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.

Cílem nového záměru EK je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Více zelené energie a tepelných čerpadel

Brusel hodlá v rámci nové strategie REPowerEU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy.

Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel. Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Jeho produkce v EU by se do konce desetiletí měla zvýšit na deset milionů tun, stejný objem by měl činit dovoz. To by mělo podle činitelů komise v souhrnu nahradit zhruba pětinu energie vyráběné z plynu, který unie v současnosti dováží z Ruska.

Náhrada ruského plynu za OZE

Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.

Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala. 

„Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny„, řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí,“ dodal Chalupa.

Na realizaci opatření v rámci REPowerEU již Komise nabídla členským zemím 225 miliard eur formou úvěrů z mimořádného fondu obnovy, které jsou však již delší dobu k dispozici a většina zemí o ně dosud neměla zájem.

Zbytek balíku by měly tvořit granty také v rámci tohoto fondu, k němuž však Maďarsko dosud kvůli neplnění kritérií stanovených komisí nemá přístup. Zhruba 20 miliard eur chce komise na investice získat prostřednictvím navýšení prodeje emisních povolenek, což vzbuzuje obavy u některých ekologických organizací obávajících se většího spalování uhlí.