Český solární boom v „době koronavirové“ láme rekordy. Co se za tím skrývá?

• 20. 05. 2020
• Redakce

Rekordní zájem v době „korony“

České firmy a domácnosti stále více investují do nových FVE na střechách, středem jejich zájmů jsou zejména hybridní FVE (HFVE), které využívají bateriové systémy. Na základě aktuálního vývoje trhu lze očekávat, že přírůstek nových FVE v Česku letos překoná magickou „metu“ 50 MWp. Potvrzuje to aktuální průzkum portálu www.solarninovinky.cz.

 

Za období leden až duben 2020 počet podaných žádostí v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) dosáhl 1744, což je víc než dvojnásobek oproti stejnému období roku 2019 (852 žádostí). Vůbec nejvíce podaných žádostí dorazilo v dubnu, kdy u nás vrcholila pandemická opatření.

 

Rok	Leden	Únor	Březen	Duben	CELKEM
2020	371	364	461	548	1 744
2019	233	230	190	199	852

Tabulka: Meziroční srovnání počtu podaných žádostí o nové FVE/HFVE (bez systémů na ohřev vody či přitápění) v programu NZÚ

 

Zvýšený zájem o nové FVE také registruje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v rámci třetí výzvy pro FVE s/bez akumulace v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). „Výzva byla vyhlášena na konci roku 2019. Je více než pozitivní, že jej koronakrize neovlivnila negativním směrem,“ uvedl nedávno náměstek MPO pro evropské fondy Marian Piecha. Na počátku května 2020 MPO evidovalo 139 žádostí o nové FVE s/bez akumulace za 840 milionů korun.

 

Co je zdrojem motivace?

 

Na rozdíl od minulosti již nové FVE nebudou mít negativní dopad na cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. Většinu nových FVE hradí stát domácnostem z prodeje emisních povolenek a podnikatelům a obcím z fondů Evropské unie.

 

„Počet zájemců o nové FVE na střechách rodinných domů i firem stoupá i po vyhlášení nouzového stavu. Meziročně stoupl počet žádostí o nové FVE v programu Nová zelená úsporám v 1. kvartálu o 31 %. Také zájem firem přesáhl původní alokaci dotací ve výši 500 milionů v programu OP PIK. Vítáme podporu MPO, které i v době koronakrize navýšilo alokaci pro další zájemce z řad firem o nové FVE,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovolaiky (CAFT), jehož členové v Česku staví většinu nových solárních elektráren.

 

Letošní boom fotovoltaiky v Česku je způsoben nejen atraktivními dotacemi, ale rostoucí touhou nových majitelů FVE po úsporách a také po energetické soběstačnosti. Vznikají proto i první projekty zcela bez dotací s návratností do deseti let, kdy je většina vyrobené elektřiny spotřebována na místě. V neposlední řadě investice do nových FVE v kombinaci s bateriemi slouží jako „záloha“ pro případ výpadku dodávek elektřiny ze sítě.

 

V současnosti se největšímu zájmu „novodobých solárních investorů“ těší segment tzv. hybridních fotovoltaických elektráren (HFVE), které jsou doplněny tepelnými čerpadly nebo bateriemi pro akumulaci vyrobené energie pro pozdější využití v době, kdy slunce nesvítí. O instalace nových HFVE je obrovský zájem mezi domácnostmi i firmami.

 

„Více než 70 % všech nově instalovaných FVE z programu Nová zelená úsporám představují HFVE. Zájem o tyto instalace mezi veřejností neustále roste. Stejně to platí i o kombinaci FVE s tepelným čerpadlem, které domácnostem umožňují výrazně snížit účty i za teplo,“ dodává Aleš Hradecký, předseda CAFT.

 

První megawattové instalace

 

V roce 2015-2018 se v Česku instalovalo několik tisíc převážně malých domácích FVE o výkonu do 10 kWp. Průměrná instalace dosahuje cca 4-5 kWp, což je dostatečné pro pokrytí průměrné spotřeby domácnosti. Takových instalací v roce 2019 přibylo přes 3 400.

 

V letošním roce se dostávají do hry i velké střešní FVE s výkonem nad 1 MWp. Takto velké instalace se v Česku naposledy stavěly především na polích v roce 2010 a poté jim odzvonilo kvůli nezvládnutému solárnímu boomu před zhruba 10 lety.

 

Od letošního roku velké soláry v Česku opět přibývají. S využitím 3 570 solárních panelů letos v lednu vyrostla první velká FVE o výkonu téměř 1 MWp na střechách kladenské továrny LEGO Group. Další podobné projekty v Česku vznikají nebo jsou ve fázi přípravy.

 

„Už v prvním roce provozu dokážeme snížit uhlíkovou stopu kladenské továrny přibližně o 5 procent. To odpovídá výrobě 980 MWh ročně a snížení produkce oxidu uhličitého o 1 550 tun. Můžeme to přirovnat například k ročnímu provozu asi 200 rodinných domů,“ upřesňuje projektový manažer Vlastimil Knecht ze společnosti LEGO Group.

 

Nová perspektiva pro českou fotovoltaiku?

 

Česká fotovoltaika po dlouhém období stagnace v letech 2014-2016 zažívá lepší časy. Zatímco v roce 2019 přibylo cca 25 MWp v nových FVE, letošní očekávání trhu je přírůstek instalovaného výkonu ve výši přes 50 MWp. Svědčí o tom rekordní zájem firem o dotace pro nové FVE z programu OP PIK a také aktuální statistiky nových žádostí domácností z programu Nová zelená úsporám, kde dominuje zájem o HFVE.

 

„Trvalý zájem o tyto elektrárny z řad domácností i firem potvrzuje stále přibývající počet žádostí o nové dotace ze strany MŽP a MPO i v době pandemické krize. Dobře nastavený systém podpory pro nové FVE a bateriové systémy je obzvláště nyní přínosem pro branži, ale také pro naši ekonomiku,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu Akumulace a Fotovolatiky (CAFT).

 

Vývoj české fotovoltaiky však ve srovnání s podobně lidnatým Rakouskem (200 MWp v roce 2019) či čtyřikrát lidnatějším Polskem (830 MWp) dosti zaostává. Výhodou Polska je zavedení tzv. Net-Meteringu (vzájemný zápočet vyrobené solární energie oproti odběru elektřiny ze sítě) a široké možnosti dotací z Norských fondů či EU pro nové FVE. Rakousko využívá pro nové FVE podobný dotační model jako v současnosti Česko.

 

Zatímco většina sousedních zemí podporuje FVE pomocí provozních dotací (tj. vázaných na vyrobenou elektřinu) a aukcí, Česká republika od roku 2016 nabízí pro nové FVE investiční[ podporu (jednorázové příspěvky na výstavbu nových instalací). Tyto dotace nemají (na rozdíl od minulosti) žádný vliv na koncové ceny elektřiny pro zákazníky.

 

Podle nedávného vyjádření ministra MPO Havlíčka a také ministra ŽP Brabce stát bude i dále podporovat dotace pro nové FVE na investiční bázi. V této souvislosti je třeba upozornit na zavádějící informace v některých médiích o ukončení dotací pro fotovoltaiku. Zatím parlamentem neschválené krácení provozní podpory se týká pouze velkých FVE postavených zejména do roku 2010 (a nejdéle do roku 2016, nikoliv tedy těch budoucích) na bázi provozních dotací (tj. výkupní ceny či zelené bonusy), které byly ve své době neúměrně vysoké.

 

Díky poklesu cen FV panelů v posledních několika letech a také s ohledem na budoucí růst cen elektřiny po konci koronakrize lze v následujících letech očekávat další rozvojfotovoltaického sektoru v Česku. Díky novým technologiím, jako jsou například Agri-PV (vertikálně stojící FVE s minimálním záborem zemědělské půdy), FV carporty (FVE vyrábějící energie pro elektromobily) či plovoucí FVE na vodních hladinách, se pro fotovoltaiku otevírají zcela nové perspektivy.

 

„Naším cílem je dosáhnout rozvoje fotovoltaiky na úrovni alespoň 270 až 300 MW ročně v Česku. Je zde obrovský potenciál ve střechách. I jen opatrný, střední scénář rozvoje fotovoltaiky připravený Komorou obnovitelných zdrojů energie, předpokládá instalace nejméně 4 GW. Další možnosti představují brownfieldy, neúrodná půda nebo prostory kolem silničních či železničních koridorů. Kombinace FVE spolu s elektromobilitou nabízí obrovský potenciál pro další rozvoj solární energetiky. Je dobře, že takové instalace již u nás vznikají,“ dodává Hradecký.

Největší brzdou je fázové měření, český unikát

 

Zástupci solárního sektoru považují za vůbec největší brzdu dalšího rozvoje FVE pro vlastní či lokální spotřebu požadavek distribučních společností na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě.

 

Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvaně fázové. Tuzemští zákazníci tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů a výhodné je naopak pro distributory i obchodníky s elektřinou.

 

„Tento požadavek distribučních společností představuje značnou nevýhodu pro malovýrobce solární energie z fotovoltaik. Pokud se tato diskriminační situace nezmění, pak celou záležitost hodláme řešit formou stížnosti k Evropské komisi, která výrobu solární energie podporuje v rámci nedávno přijaté směrnice na podporu OZE (tzv. Zimní energetický balíček, pozn. redakce),“ zdůrazňuje předseda CAFT Aleš Hradecký.