Česku hrozí pokuta z Bruselu kvůli chybějící legislativě pro komunitní energetiku

• 27. 05. 2022
• Redakce

Problémy s legislativou

Porušování evropského práva a hrozící pokuta představují ale jen část problému. Umožnit fungování energetických společenství je v českém strategickém zájmu, protože posilují energetickou soběstačnost, zbavují nás závislosti na Rusku a fosilních palivech, snižují náklady na elektřinu ze sítě a tím bojují i proti energetické chudobě.

Energetická společenství, která občanům poskytují možnost energie lokálně vyrábět, efektivně sdílet a tím šetřit náklady, dosud nemají oporu v českém energetickém zákoně. Příslušnou evropskou legislativu měla ČR přitom stihnout transponovat do 31. 12. 2020 v případě směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále jen IEMD) a do 30. 6. 2021 u směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen RED II). 

Evropská komise proto 19. 5. 2022 přistoupila k dalšímu kroku, jak donutit ČR svou povinnost splnit a zaslala formální výzvu ke splnění povinnosti. ČR musí do dvou měsíců přijít s konkrétními kroky, jak směrnici IEMD plně implementuje do českého právního řádu. Pokud tak neučiní, nebo pokud Komise nebude s vyjádřením spokojena, postoupí záležitost Soudnímu dvoru EU s žádostí o uložení pokuty. Povinnost naplnit požadavky evropského práva přitom vždy zůstává. Stejnou výzvu ohledně směrnice RED II Evropská komise ČR poslala již 23. 7. 2021. 

Hlavní brzda rozvoje komunitní energetiky

„Bezodkladné odstranění porušování evropského práva je klíčové pro odblokování potenciálu energetických společenství. Případná pokuta Soudního dvora EU v tomto případě představuje jen další zbytečný náklad plynoucí z neochoty minulé vlády umožnit v České republice fungování decentralizovaného modelu energetiky,” říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold a vedoucí legislativní pracovní skupiny Unie komunitní energetiky.

Unie komunitní energetiky se na legislativu upravující komunitní energetiku soustředí dlouhodobě. Jedním z hlavních cílů je dosáhnout přijetí pravidel, která jsou v souladu se zmíněnými evropskými směrnicemi a zároveň umožní vznik efektivních modelů energetických společenství v ČR. 

„Je škoda, že Evropská komise musí urgovat komunitní energetiku, jejíž rozvoj je hlavně v našem vlastním zájmu. Společná výroba a sdílení elektřiny mezi lidmi, obcemi či místními firmami snižují náklady na drahou elektřinu ze sítě i závislost na rizikových fosilních palivech. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo urychleně předložit novelu energetického zákona a problém vyřešit,” komentuje Tomáš Jagoš, energetický expert Hnutí DUHA a vedoucí projektové skupiny Unie komunitní energetiky.

Mezi klíčové parametry evropské legislativy, které musíme co nejdříve implementovat, patří definice právnické osoby v oblasti komunitní energetiky, umožnění sdílení elektřiny nebo úprava vztahů s provozovateli distribučních soustav. Zdaleka se však nejedná o vyčerpávající výčet, komunitní energetika představuje prvek decentralizace, který český energetický zákon zatím nezná. Rostoucí členská základna Unie je ale schopna poskytovat expertní a relevantní informace týkající se transpozice evropské legislativy a zohledňovat přitom potřeby různých subjektů (měst a obcí, firem a developerů).

Rostoucí ceny energií a válka na Ukrajině vyvolaná ruskou agresí urychluje energetickou tranzici, jejíž nedílnou součástí je decentralizace energetického systému. Energetická společenství mají potenciál v ní hrát významnou roli, protože poskytují lokální čisté zdroje, činí regiony více soběstačné a méně závislé na centrálních dodávkách a cenách energií, čímž také bojují proti energetické chudobě.