Česko se „střílí do vlastní nohy“ kvůli dalšímu potrestání „Solárních Baronů“

Zdroj: Wikipedia
Sporný balíček
Ministr financí Zbyněk Stanjura ve středu na webu ministerstva financí představil sérii čtyř opatření, díky nimž by podle něj státní rozpočet mohl ušetřit po dobu příštích šesti let (2025 až 2030) peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů. Konkrétně se to má týkat především fotovoltaických elektráren (FVE) s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v letech 2009 a 2010.
Ministr Stanjura opakovaně letos prohlásil, že právě tyto FVE čerpají největší část těchto dotací a jsou velmi pravděpodobně finančně výrazně překompenzovány.
Jedním z kroků Stanjurova balíčku má být zavedení individuální kontroly takzvaného vnitřního výnosového procenta, tedy roční ziskovosti provozovatelů FVE.
Dalším sporným opatřením je pak stanovení rozsahu povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak České republice povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise. Třetím má být zkorigování výpočtu vnitřního výnosového procenta a v čtvrtým krokem zrušení podpory obnovitelných zdrojů energie ve dnech takzvaných záporných cen elektřiny na krátkodobém trhu s elektřinou.
Změny vláda hodlá prosadit prostřednictvím pozměňovacího návrhu do novely energetického zákona LEX OZE 3, kterou nyní ve druhém čtení projednává Poslanecká sněmovna. Nová pravidla by měly začít platit od začátku roku 2025. Ministr Stanjura si od nich slibuje úspory pro rozpočet a pro daňové poplatníky v řádu miliard až nižších desítek miliard korun.
Schizofrenní přístup
Postoj současného ministra financí Stanjury a současné vlády k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je absurdní a zavání „schizofrenii“. Na jedné straně stát počítá v příštích letech s masivním rozvojem solární a větrné energetiky, aby Česko splnilo své klimatické závazky dané Evropské unii.
Současně s tím stát na druhé straně chce retroaktivně potrestat vybranou skupinu investorů do FVE, kteří před 14-15 lety přistoupilo na pobídky státu a investovali do FVE, za příliš velkou ziskovost.
Předchozí vláda vedená premiérem Babišem v roce 2021 výši zisků majitelům FVE z let 2009 a 2010 snížila tím, že navýšila takzvanou solární daň. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Havlíček přitom veřejně konstatoval, že k žádným dalším změnám již docházet nebude.
Nyní ministr Stanjura hodlá „solárním baronům“ snížit míru výnosnosti srazit na minimum dohodnuté s Evropskou komisí, tedy na 6,3 procenta. Podle současné legislativy platí, že povolené vnitřní výnosové procento (IRR) pro solární elektrárny je 8,4 procenta. Navíc, ministr nově navrhuje, aby solárníci odhadli počet hodin, ve kterých bude cena elektřiny na krátkodobém trhu záporná, za což jim nemá být proplacena podpora.
Podobné návrhy již dříve kritizovala Národní rozpočtová rada či Svaz průmyslu a dopravy. Podle expertů budou mít „Stanjurův balíček“ závažné důsledky nejen pro provozovatele FVE, ale pro celou Českou republiku.
Riziko arbitráží
Změna pravidel zpětně by pro mnoho provozovatelů FVE mohla mít likvidační následky. „Porušení dříve daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování právního státu v České republice a stabilitu českého podnikatelského prostředí,“ komentují Stanjurův návrh zástupci solární branže.
„Z naší právní praxe dobře víme, že velká část těch, co chtějí stavět nové solární elektrárny, bude za úvěry ručit těmi starými. Když jim stát podporu sebere, nebude čím ručit a nové projekty se stavět nebudou. Nebo alespoň ne tak rychle, jak bychom potřebovali,“ komentuje situace právní expert Pavel Doucha ze advokátní kanceláře DouchaŠikola advokáti.
„S tímto přístupem hrozí nedodržení plánovaného rozvoje obnovitelných zdrojů. Jde ale hlavně o významné ohrožení budoucnosti české ekonomiky. Jaké zajímavé investice asi tak můžeme v Česku čekat, když nebude dostatek obnovitelné elektřiny? Naposledy jsme přišli o datacentrum Microsoftu, který podle Hospodářských novin bude stavět ve Švédsku, protože je tam dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ dodává Docha.
Podle kritiků Česku kvůli navrhovaným změnám hrozí i riziko mezinárodních arbitráží. „Návrh je v rozporu s evropským právem, které státům zakazuje retroaktivně zasahovat do garantované podpory. Může proto dojít k mezinárodním arbitrážím, pro něž existuje precedens například ze sporu, který Česká republika prohrála ve Švýcarsku. K rozhodnutí o neprávnosti retroaktivních změn nastavených pravidel navíc došlo v září i v České republice,“ uzavírá partner kanceláře DouchaŠikola advokáti Pavel Doucha.
Na dotazy médií, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, ministr Stanjura odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.