Česko bude potřebovat až stokrát více baterií, než kolik jich dnes existuje

• 26. 06. 2026
• Redakce

Počátek boomu

Například energetická skupina ČEZ plánuje na Chomutovsku velké bateriové úložiště s kapacitou téměř jedné gigawatthodiny. Další projekty připravují společnosti Sev.en Energy i další investoři především na severu Čech. S rostoucím počtem plánů se však objevuje otázka, zda baterií nakonec nebude příliš mnoho a zda si jednotlivé projekty nezačnou vzájemně snižovat výnosy.

„Dnes se řeší, jestli nebude baterií moc. Z našich výpočtů ale vychází pravý opak, jsme teprve na úplném začátku,“ říká Dan Štajner, obchodní ředitel společnosti Greenbuddies. Jednoduchý model české energetiky podle něj naznačuje, že baterií bude potřeba řádově více, než kolik jich dnes investoři plánují.

Myšlenkový experiment: Česko jen na slunce a baterie

Představme si extrémní scénář, ve kterém by českou spotřebu elektřiny pokrývala pouze kombinace fotovoltaiky a baterií, bez uhlí, bez plynu a bez jádra.

Pro výpočet byla použita hodinová data spotřeby elektřiny v Česku za rok 2023 od provozovatele přenosové soustavy ČEPS a model výroby solárních elektráren z evropské databáze PVGIS. Optimalizační model následně hledal nejmenší kombinaci fotovoltaiky a baterií, která by dokázala v každé hodině roku pokrýt celou spotřebu země.

Výsledek je překvapivý – Česko by potřebovalo přibližně 398 GWp fotovoltaiky a 774 GWh baterií.

Pro srovnání, celková kapacita bateriových úložišť instalovaných v Česku se dnes pohybuje kolem 2 GWh. Jinými slovy, i kdyby vzniklo sto projektů velikosti těch největších dnes plánovaných, stále by šlo jen o zlomek potřebné kapacity.

Baterie nejsou jen na noc

Na první pohled se může zdát, že baterie slouží hlavně k přesouvání solární elektřiny z poledne do večerních hodin. Model ale ukazuje, že jejich role by byla mnohem širší.

V létě baterie fungují v klasickém denním cyklu. Přes den se nabíjejí a v noci energii vracejí do sítě. V zimě ale pomáhají překlenout i delší období s nízkou výrobou ze slunce.

„Čím více baterií v systému je, tím lépe dokážeme využít každou hodinu výroby z obnovitelných zdrojů a snížit závislost na dovozu elektřiny nebo fosilních špičkových zdrojích,“ vysvětluje Štajnerobchodní ředitel společnosti Greenbuddies.

Co když přidáme jádro

Samozřejmě nikdo vážně neuvažuje o tom, že by česká energetika fungovala pouze na solární elektrárny. Země má dvě jaderné elektrárny a plánuje nové reaktory. Pokud by byly k dispozici řiditelné zdroje o výkonu přibližně 6,7 GW, tedy zhruba na úrovni dnešních jaderných elektráren a plánovaných bloků, potřeba baterií by výrazně klesla.

Podle modelu by pak bylo potřeba přibližně 98 GWp fotovoltaiky a 243 GWh baterií. To je sice třikrát méně než ve scénáři bez jádra, stále však zhruba 120krát více baterií, než kolik jich dnes v Česku existuje.

Strach z přesycení trhu je předčasný

V energetice se často objevuje obava, že bateriových projektů může vzniknout příliš mnoho a jejich výnosy se budou navzájem snižovat. Podle výpočtů má ale český trh k takové situaci zatím velmi daleko. Dnes je v zemi instalováno přibližně 2 GWh baterií, zatímco modelový scénář s jádrem ukazuje potřebu kolem 243 GWh.

I kdyby se realizovaly všechny dnes oznámené projekty energetických firem a investorů, výsledná kapacita by se pohybovala pouze v jednotkách gigawatthodin. To je stále jen malé procento toho, co by energetická soustava mohla v budoucnu potřebovat.

Flexibilita bude čím dál cennější

Baterie dnes vydělávají především na trhu služeb výkonové rovnováhy, kde stabilizují frekvenci elektrické sítě. Tento trh je však relativně malý.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se ale otevírají další příležitosti, například obchodování s elektřinou mezi levnými a drahými hodinami, optimalizace spotřeby velkých průmyslových odběratelů nebo stabilizace výroby z fotovoltaiky.

Bateriová vlna teprve začíná

Současná vlna bateriových projektů tak pravděpodobně není přehřátým investičním trendem, ale spíše první fází mnohem větší proměny energetiky.

I relativně konzervativní scénáře ukazují, že česká elektrizační soustava bude v budoucnu potřebovat řádově více akumulace, než kolik jí má dnes k dispozici. A to se bavíme pouze o současné spotřebě elektřiny. Pokud se postupně elektrifikuje doprava, vytápění nebo část průmyslu, může poptávka po elektřině i flexibilitě systému v příštích desetiletích ještě výrazně růst.