Česká republika má vážný problém s energetickou efektivitou

Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). Tento cíl je daný Směrnicí 2012/27/EU  o energetické  účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.

MPO

 
Problematické plnění evropských závazků

Příspěvek ČR byl stanoven analogicky podle evropského scénáře 20% snížení  na úrovni 1 060 PJ konečné spotřeby energie k roku 2020. Jak ukazuje každoroční hodnotící zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu, v roce 2017 z důvodu dlouhodobého nárůstu spotřeby energie zejména v sektoru dopravy a domácností překročila ČR poprvé hranici konečné spotřeby energie 1060 PJ a fakticky tak neplní vnitrostátní cíl v oblasti energetické účinnosti (článek 3 směrnice). Růstová trajektorie pak vůbec není  příznivá.

Jedním  z hlavních  nástrojů  pro  dosahování  úspor  v konečné  spotřebě  energie  je pak článek 7 směrnice. Podle něj je každý členský stát povinný dosahovat každoročních úspor ve výši 1,5 % objemu  ročního  prodeje  energie  konečným  zákazníkům.

Závazek České republiky je dle tohoto pro období 2014-2020 stanoven ve výši 51,1 PJ nových úspor energie (tj. 7,3 PJ nových úspor energie ročně), respektive v kumulativním vyjádření, které je závazné, 204,39 PJ úspor energie za celé období 7 let. Cíl má být plněn pomocí řady investičních opatření pro zvyšování energetické účinnosti. 


Z aktuální analýzy plnění závazku vyplývá, že za období 2014-2018 bylo dosaženo pouze 29,7 PJ nových úspor energie a jen 70 PJ kumulovaných úspor energie. Z důvodu nízkého plnění ročních úspor energie v roce 2014 a 2015 došlo ke vzniku deficitu v plnění závazku kumulovaných úspor za období 2014 – 2017 v objemu 39,5 PJ.

Před MPO tak stojí těžký úkol, jak se snažit deficit do příštího roku alespoň snížit a zejména najít nástroje na zastavení růstu energetické spotřeby. Na současný trend doplácíme totiž také naším zdravím a negativními dopady na životní prostředí. A také jak nastavit ambicióznější cíle v Národním energeticko-klimatickém plánu pro rok 2030, protože ten, který navrhla česká vláda v oblasti využití primárních energetických zdrojů, hodnotí Evropská komise jako nízký a cíl pro snížení konečné spotřeby energie jen jako průměrný.


Autor: Edvard Sequens, Calla