Čermák (ČEZ ESCO): Zájem Čechů o soláry v kombinaci s bateriemi letos prudce roste

• 04. 09. 2020
• Redakce

 

Obrovský potenciál

Před deseti lety se kvůli pochybení státu, který nezvládl boom fotovoltaiky na polích, získaly soláry nálepku „nechtěného dítěte“. Stát jim pak vyhlásil válku a přestal je od roku 2014 zcela podporovat.

Nyní se pohled Čechů na fotovoltaiku začíná obracet. „Potenciál solárních instalací je určitě větší, než jsme se historicky domnívali. Poptávka po obnovitelných zdrojích i energetických úsporách roste, jejich potenciál do budoucna vidíme ve desítkách megawattů ročně,“ říká Kamil Čermák, šéf společnosti ČEZ ESCO v rozhovoru pro portál Seznam Zprávy.

Důvodem změny postoje Čechů vůči „zeleným“ technologiím je podle Čermáka zejména klesající cena těchto technologií. Dalším důvodem je pak obrat v myšlení firem zejména se zahraničními vlastníky, které soláry instalují ke snížení uhlíkové stopy a k úsporám. Zejména to platí  pro firmy, které mají velkou denní spotřebu – jako výrobní firmy či obchodní řetězce.

Zájem o energetickou soběstačnost

V lednu letošního roku ČEZ ESCO informoval, že se Škodou Auto jedná o dodávce velké střešní solární elektrárny.  „V současnosti jednáme o pilotním projektu na střešní elektrárnu s výkonem lehce přes dva megawatty. Škodovka si ale spočítala, že celkový potenciál na střechách všech jejích závodů v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí je až 40 megawattů. To by byla největší střešní solární instalace u nás,“ říká Čermák.

Celá řada českých firem má nyní zájem o fotovoltaiku. Z řady důvodů: kvůli energetickým úsporám i snaze o bezpečnost a soběstačnost. Pak jsou tu klienti z komunální sféry.

„Vedeme debatu se Svazem měst a obcí, který se nás chystá v otázce obnovitelných zdrojů podpořit. Roste poptávka po jednoduchých a opakovatelných řešeních pro menší obce, které o tom dřív vůbec nepřemýšlely, ale teď uvažují o solárech na střechy, o baterkách, akumulačních řešeních, o soběstačných energetických ostrovech. Je tu opravdu cítit změna v mentálním nastavení,“ zdůrazňuje Čermák.

Fotovoltaika za korunu

Podle Čermáka je celková pozitivní změna společnosti směrem k solárům tažena byznysem, nikoliv ideologií, nikoliv politickou debatou. Jde o to, že tyto projekty mají výnosnost.

„Začínáme mít komerční úspěch s tzv. EPC kontrakty. Nebo s projektem, kterému říkáme „fotovoltaika za korunu“ – postavíme klientům fotovoltaickou elektrárnu, kterou vlastníme, oni si z ní odebírají levnější elektřinu a za pár let si ji mohou převzít do vlastního majetku. Zájem o financování těchto projektů mají dnes i banky,“ dodává Čermák.

EPC-kontrakt funguje tak, že se jedná o zvláštní model dodávky „energetických úspor se zárukou“: dodavatel poskytne úsporné technologie, které sám financuje. Klient je splácí postupně z úspor provozních nákladů.

„V České republice je tento postup znám od roku 1992. Jde například o projekt v Národním divadle v Praze, které na energiích za 10 let uspořilo 93 mil. Kč. Zajímavým příkladem jsou velké nemocnice spravované státem, kraji nebo municipalitami. S řadou z nich jednáme v souvislosti s EPC projekty,“ komentuje Čermák.

Nové možnosti financování

Podle sdělení ČEZu je na poli EPC projektů obrovský potenciál  v řádu až za 4,5 miliardy korun. Nyní se řeší i financování těchto projektů.

„Teď se bavíme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) o tom, že jeden z dílčích fondů Národního rozvojového fondu by mohl zahrnovat právě tyto projekty, jejichž součástí mohou být i obnovitelné zdroje. Pokud se máme skutečně z této krize proinvestovat, pak jednou z cest mohou být energetické úspory. Bylo by logické, aby komerční banky financovaly podnikatelské projekty, zatímco státní ČMZRB by mohla financovat investice nemocnic a veřejného sektoru,“ dodává Čermák.

Jak upřesňuje Čermák, český banky mají vstřícný postoj vůči EPC projektům. „My teď dokonce připravujeme s Komerční bankou velké memorandum o podpoře a financování právě těchto zakázek – solárních instalací, EPC projektů a podobně,“ dodává Čermák.

Hitem se stávají bateriové systémy

Za posledních deset let klesla cena solárních instalací o více než 80%. A tento trend bude dále pokračovat.

„Cena solárních panelů a komponentů klesá pořád, ale už ne tak silně. Zato jsou stále výhodnější instalace s baterií, protože cena bateriového řešení jde stále dolů a spojení solárů s baterkou zvyšuje celkový efekt. Bateriový systém, který dřív přišel na milion, teď stojí 300 tisíc. Baterie se také hodí pro vykrývání špiček – tzv. „peak shaving“. Firma pak nepotřebuje mít tak velký rezervovaný příkon,“ říká Čermák.

Pokles cen akumulátorů způsobil v Česku boom bateriových projektů u rodinných domů. „A u velkých fabrik má baterie ještě další efekt, může fungovat jako stabilizátor sítě. Například některé automobilky trpěly občasným kolísáním distribuční sítě. U velké továrny může dvouminutové zakolísání znamenat i půldenní odstávku výroby. Pro takovou situaci je právě baterie výborná záloha. Pro obce jsou zase zajímavé tyto systémy třeba pro radnice. Solární panely se doplňují baterií, která je schopna držet dodávku elektřiny při blackoutu,“  doplňuje Čermák.

Kromě solárů, baterií a kogenerace představují zajímavý potenciál podle Čermáka také komplexní energetická řešení v budovách zahrnující řízení tepla a chladu, výrobu energie typicky ze solárů a akumulaci, dále osvětlení, rozvody vody, páry, rekuperaci, kamerové monitorovací systémy a podobně.

„To vše se pak dá řídit chytrými softwarovými systémy. Stal se z toho samostatný obor, který často zajišťuje jediný dodavatel, a v budovách se dá takto dosáhnout výrazných úspor. A pak je to samozřejmě elektromobilita, která je budoucností čisté dopravy,“ uzavírá Čermák.