ČEPS vyhlašuje první kapacitní aukce na podporu nových i stávajících zdrojů

Dne 16. července 2026 Evropská komise rozhodla nevznést námitky proti českému kapacitnímu mechanismu (věc SA.120741) a shledala jej  slučitelným s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU (SFEU). Jde o plošný, aukčně organizovaný mechanismus s centrálním nákupčím, který má řešit strukturální nedostatek výrobní kapacity elektřiny v ČR, zejména v souvislosti s odstavováním uhelných zdrojů. Uvedla to právní kancelář Clifford Chance.

 

Klíčové body

1. Evropská komise shledala český kapacitní mechanismus slučitelným s vnitřním trhem.

2. Mechanismus reaguje na strukturální nedostatek kapacity způsobený odstavováním uhelných zdrojů.

3. Jde o plošný mechanismus s centrálním nákupčím (ČEPS) a alokací kapacity formou aukcí „pay-as-clear“.

4. ČEPS vyhlásil první aukce: dvě dodatečné (dodávka od listopadu 2030 a 2031) a hlavní aukci (dodávka od listopadu 2032).

5. Podpora může být poskytována deset let od rozhodnutí, kapacitní smlouvy u fosilních zdrojů max. 15 let.

Zavedení do praxe

Dne 6. srpna 2026 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu opatření obecné povahy, kterým se zavádí kapacitní mechanismus, a dne 14. srpna 2026 na jeho základě ČEPS vyhlásil tři kapacitní aukce: dvě dodatečné (na dodávku od 1. listopadu 2030 a od 1. listopadu 2031) a jednu hlavní aukci (na dodávku od 1. listopadu 2032).

Vnitrostátním právním základem kapacitních mechanismů pro Českou republiku je § 35 energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.; dále jen „Energetický zákon“), který Ministerstvu průmyslu a obchodu umožňuje formou opatření obecné povahy zavést kapacitní mechanismus a stanovit podmínky účasti, dobu trvání a další parametry podle článků 21 a 22 nařízení (EU) 2019/943. Ustanovení bylo vloženo zákonem č. 223/2025 Sb. (tzv. „Lex Plyn“), který primárně urychlil povolování nových plynových zdrojů nad 100 MW změnou zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a souběžně zavedl zmocnění ke kapacitnímu mechanismu – na rozdíl od novely LEX OZE III (zákon č. 87/2025 Sb.), která se věnovala ukládání energie a flexibilitě sítí a téma kapacitních mechanismů řešila jen koncepčně.

Klíčové parametry mechanismu

Podle kometáře právní kanceláře Clifford Chance k notifikaci  notifikaci mechanismu vedly Českou republiku  dne 1. dubna 2026 vedly výsledky evropského posouzení přiměřenosti zdrojů (ERAA) za roky 2024 a 2025, schválené agenturou ACER. Nejnovější posouzení ERAA 2025 identifikovalo významné riziko nedostatečné bezpečnosti dodávek elektřiny. Česko posoudilo i variantu strategické rezervy, avšak dospělo k závěru, že vzhledem ke strukturální a dlouhodobé povaze problému (odstavování uhelných bloků bez adekvátní náhrady) je vhodnější plošný kapacitní mechanismus.

Mechanismus je technologicky neutrální – mohou se do něj přihlásit výrobci elektřiny (např. paroplynové či uhelné zdroje), provozovatelé skladování (baterie, přečerpávací elektrárny) i poskytovatelé řízení spotřeby (např. průmysloví odběratelé ochotní dočasně omezit spotřebu), pokud splní transparentní a nediskriminační kritéria. Minimální velikost účasti je 1 MW dostupné kapacity a minimální doba dodávky 1 hodina; menší zdroje se mohou sloučit prostřednictvím agregace, aby společně tento práh splňovaly.

Kapacita se přiděluje v soutěžních aukcích typu „pay-as-clear“ – úspěšní účastníci se řadí podle nabídnuté ceny, ale všichni obdrží stejnou, tzv. vyrovnávací cenu poslední přijaté nabídky. Hlavní aukce, pokrývající 75 až 90 % odhadované cílové poptávky, se koná s předstihem 4 až 6 let před samotnou dodávkou – tento dlouhý čas má investorům do nových zdrojů umožnit včas výstavbu dokončit; zbytek poptávky se doplňuje pozdějšími aukcemi blíže termínu dodávky. Dodávka probíhá v tzv. dodacích oknech v délce jednoho roku (vždy od 1. listopadu do 31. října následujícího roku); první takové okno začne 1. listopadu 2030.

Kapacitní smlouva standardně pokrývá jedno dodací okno (tedy jeden rok) a poskytovatel se musí o podporu znovu ucházet v každé další aukci. Pokud však poskytovatel do zdroje investuje kapitál, může získat delší smlouvu – za každých 25 000 EUR investičních nákladů na de-ratovaný MW se doba prodlužuje o jeden rok, u fosilních zdrojů však nejvýše na 15 let. V praxi to znamená, že starší zdroje bez potřeby investice získají jen krátkodobou, roční smlouvu, zatímco nově budované zdroje (typicky nové paroplynové elektrárny v řádu miliard korun) mohou získat až patnáctiletou jistotu příjmů, která jim umožní investici splácet.

Odhadovaný celkový rozpočet mechanismu se pohybuje mezi 75 a 150 miliardami Kč (přibližně 3,09 až 6,19 miliardy EUR); přesná výše se určí až podle skutečných výsledků aukcí. Celý mechanismus je financován výhradně z poplatků hrazených spotřebiteli elektřiny, a to bez rozlišení, zda spotřebovaná elektřina pochází z domácí výroby nebo dovozu – právě tato nediskriminační povaha poplatku byla klíčová pro závěr Komise, že financování neporušuje zákaz cel s obdobným účinkem a diskriminačního zdanění podle článků 30 a 110 SFEU.

Nové kapacitní smlouvy lze uzavírat po dobu deseti let od vydání rozhodnutí; smlouvy uzavřené v tomto období (např. patnáctileté smlouvy podepsané těsně před jeho koncem) však zůstávají v platnosti i po jeho uplynutí.

Právní rámec posouzení

Komise mechanismus posoudila podle Rámce pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (anglicky „Clean Industrial Deal State Aid Framework“ a dále jen „CISAF“), který stanoví požadavky pro kapacitní mechanismy odpovídající cílovému modelu, a ověřila soulad s články 20 až 27 nařízení (EU) 2019/943, včetně posouzení tržní reformy podle čl. 20 odst. 3. Potvrdila též, že financování formou poplatku hrazeného bez rozdílu mezi domácí a dováženou spotřebou neporušuje články 30 a 110 SFEU (zákaz cel s obdobným účinkem a diskriminačního zdanění).

Existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU byla potvrzena, neboť mechanismus je financován ze státních prostředků, je přičitatelný státu a poskytuje selektivní hospodářskou výhodu úspěšným účastníkům aukcí. Komise nicméně shledala, že podpora splňuje pozitivní i negativní podmínku slučitelnosti (přispívá k rozvoji hospodářské činnosti a nenarušuje podmínky obchodu v rozporu se společným zájmem), a proto ji schválila jako slučitelnou podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

Praktické dopady

Schválení Komisí a následné vydání opatření obecné povahy Ministerstvem průmyslu a obchodu (6. srpna 2026) umožnilo ČEPS vyhlásit první kapacitní aukce. Dne 14. srpna 2026 ČEPS vyhlásil dvě dodatečné aukce (na dodávku od 1. listopadu 2030 a od 1. listopadu 2031) a jednu hlavní aukci (na dodávku od 1. listopadu 2032). Aukce probíhají ve dvou krocích: nejprve předběžné posouzení uchazečů (žádosti nutno podat prostřednictvím systému Tender Arena nejpozději do 20. září 2026), poté podání cenových nabídek po zveřejnění finálních aukčních parametrů (vzor nabídky bude k dispozici od 21. září 2026).

ČEPS má vyhodnotit výsledky všech tří aukcí do 31. října 2026, včetně zveřejnění zúčtovací ceny v CZK/MW způsobilého výkonu za rok. Pro potenciální poskytovatele kapacity (provozovatele stávajících i nových zdrojů, skladování, poskytovatele řízení spotřeby) se tak otevírá nový zdroj příjmů vedle prodeje elektřiny a podpůrných služeb.

Tento příjem je však podmíněný – pokud poskytovatel v okamžiku, kdy je vyzván k dodávce (ať už jde o skutečnou krizovou situaci, nebo o pravidelný test), nedodá sjednaný výkon, hrozí mu finanční sankce. Investoři do nových zdrojů by měli sledovat rovněž zveřejnění aktualizovaného plánu tržní reformy (do tří měsíců od rozhodnutí Komise, tedy nejpozději v říjnu 2026).

Shrnutí vychází z veřejné verze rozhodnutí Evropské komise ze dne 16. července 2026 (SA.120741). Pro konkrétní posouzení dopadu na Vás (např. způsobilost konkrétního zdroje, očekávané parametry aukcí, vztah k případné k případnému schématu podpory flexibility) doporučujeme navazující analýzu.