Bursík: Fotovoltaika a vítr se stanou tahouny energetické transformace

• 30. 09. 2022
• Redakce

 

SN: Letos Komora OZE, kterou jste spoluzakládal, slaví 10. výročí od svého založení. Jak se změnila branže OZE od té doby?

Spojení asociací všech typů obnovitelných zdrojů do Komory OZE bylo reakcí na rozhodnutí tehdejší vlády ukončit provozní podporu a de facto zastavit rozvoj obnovitelných zdrojů. Za selhání Fišerovy vlády při regulaci výkupní ceny fotovoltaiky byl nespravedlivě potrestán obor obnovitelných zdrojů jako takový. Velkým energetickým firmám, které už tehdy začaly chápat, že jim vyrůstá konkurent v podobě nezávislých výrobců z OZE, to přirozeně vyhovovalo. To je ale z dnešního pohledu hluboká minulost.

Lidé pochopili, že čelíme klimatické krizi. Extrémní sucha, povodně, požáry už nenechávají téměř nikoho na pochybách. A řešením je co nejrychleji zastavit spalování fosilních paliv. Rychlou a současně nejlevnější náhradou jsou obnovitelné zdroje energie. Válka na Ukrajině a energetická krize zájem o obnovitelné zdroje akcelerovala. Všichni pochopili, že nejúčinnějším nástrojem, jak se bránit extrémně vysokým cenám elektřiny, plynu a tepla jsou energetické úspory a pokud je to možné vlastní výroba energie. Fotovoltaická elektrárna (FVE) nabízí nejjednodušší a současně nejlevnější řešení výroby elektřiny pro vlastní spotřebu.

Tento týden se podařil první krok k vyhnání „slona z místnosti“, jak popsal administrativní bariéry při povolování obnovitelných zdrojů místopředseda Evropské komise odpovědný za Green Deal Franz Timmermans. Vláda chválila malou novelu energetického a stavebního zákona, kterou jsme nazvali LexOZE. Ta posouvá povinnou hranici pro povinnost pořídit stavební povolení pro obnovitelný zdroj z 10 na 50 kW a povinnost držet licenci na výrobu posouvá do shodné výše 50 kW.  Během několika týdnů by mělo MPO poslat do legislativního procesu LexOZE2, kde budou definována energetická společenství a aktivní zákazníci, bude jim umožněno sdílet přebytky obnovitelné elektřiny a několik dalších důležitých principů. Intenzivně spolupracujeme s ministerstvy, o naši expertízu je zájem a zdá se, že se nám daří.

SN: Nedávno jste byl zvolen novým prezidentem Evropské federace obnovitelných zdrojů (European Renewable Energies Federation (EREF). Můžete našim čtenářům přiblížit, co je to vlastně EREF?

EREF je evropská federace OZE, která funguje více než 20 let. Je nejreprezentativnější zástupcem sektoru obnovitelných zdrojů, jejími členy jsou asociace reprezentující všechny typy obnovitelných zdrojů: vítr, slunce, malé vodní elektrárny, biomasu, geotermální energii. Kancelář EREF sídlí v Bruselu, je partnerem evropských institucí a podílí se na prosazování rozvoje OZE v celoevropském kontextu, na evropských strategiích a legislativě.

Nyní je prioritou EREF prosazení balíku reforem nazvaných Fit for 55 a aktualizovaných po invazi Ruska na Ukrajinu v podobě REPowerEU. Našim cílem je přispět k rychlému schválení nového legislativního rámce EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů, energetických úspor, transformaci a dekarbonizaci hospodářství a dopravy.

Je shodou okolností, že projednávání tohoto legislativního balíku probíhá za českého předsednictví Evropské radě CZPres. Vše nasvědčuje tomu, že podstatná část legislativy bude projednána a schválena ještě za českého předsednictví, což mně činí mimořádnou radost.

SN: Jaké jsou Vaše priority v rámci EREF, co budete prosazovat?

Mojí prioritou na úrovni EU je akcelerovat rozvoj evropského průmyslu obnovitelných zdrojů. EU plánuje více než zdvojnásobit instalovaný výkon solárních elektráren až na 600 GW, což odpovídá 9 miliardám kubíků zemního plynu. V současnosti se ročně do EU importují panely v hodnotě 8 miliard EUR, z toho 75 % z Číny. V nové „EU solární strategii“ stojí, že „úroveň koncentrace nabídky snižuje odolnost EU v případě globálních událostí“. Jinými slovy, EU se pochopila, jakou chybou byla závislost na nedemokratickém totalitárním Rusku a chápe, že analogická závislost na Číně vytváří analogická rizika.

Pro Česko, které je tradičně průmyslovou zemí je tato situace mimořádnou příležitostí.

V automobilovém průmyslu, který je páteří naší ekonomiky, již transformace z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily probíhá. Vše nasvědčuje tomu, že automobilky mají proces pod kontrolou a dokáží podržet i podstatnou část subdodavatelů. Vedle transformace stávajícího průmyslu bychom měli vydefinovat a cíleně rozvíjet hyper perspektivní průmysl obnovitelných zdrojů. Řadu firem, které vyrábějí tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, solárně termické kolektory, fotovoltaiku, kotle na spalování biomasy a další technologie tady máme. Ale máme potenciál na daleko více, u některých technologií bychom mohli uzavřít dodavatelské řetězce a vyrábět kompletní technologie doma. Chce to pobídky a podporu ze strany státu. A pak nám nesmí ujet vlak v oboru výroby a využití zeleného vodíku a technologií Power to X, které konvertují přebytky výroby elektřiny z fotovoltaických a větrných elektráren do vodíku, který může být zpětně konvertován do de jakékoli formy energie. Tyto typy záloh budou pro fungování energetického systému opřeného o obnovitelné zdroje energie potřebné.

SN: Za posledních 10 let OZE v Česku prakticky stagnovaly. Co se podle Vás musí u nás změnit, aby skutečně došlo k restartu OZE?

Předně se musíme zbavit bariéry v našich myslích nebo chcete-li mentální bariéry. V tomto ohledu energetická krize otevřela většině společnosti i politiků oči. Obnovitelné zdroje mají podporu veřejnosti. Každý – kdo může – instaluje fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, firmy investují miliardy do vlastních zdrojů určených pro vlastní spotřebu.
Právě teď máme největší příležitost ke strukturální změně v oblasti energetiky. Když například loni Praha přijala svůj klimatický plán do roku 2030, byla motivována primárně klimatickou odpovědností. Teď se však k tomu přidala energetická krize s raketovým nárůstem cen a válka na Ukrajině. Přibyly další dvě velké motivace – ekonomická a bezpečnostní. Řešení je v obnovitelných zdrojích energie.

Ministr pro evropské záležitosti Bek a premiér Fiala přestavili při úvodní tiskové konferenci k CZPres balíčky FitFor55 a REPower EU jako jedny z priorit českého předsednictví EU, kromě války na Ukrajině, což ale spolu velmi úzce souvisí.

To, co vláda odpracovává zatím podle mne velmi úspěšně v rámci CZPres, by měla přenést i do České republiky. Zastaralý Národní klimaticko-energetický plán, který vypracovala minulá Babišova vláda, počítá s navýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů o pouhé dva procentní body do roku 2030. Přitom výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách na střechách a fasádách domů by mohla pokrýt 27 % dnešní spotřeby elektřiny. Studie potenciálu větru Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ukazuje, že větrné elektrárny dokáží pokrýt 28% spotřeby. Energetické firmy vedle toho již pracují na projektech velkých fotovoltaických parků. Dostáváme se na 60% spotřeby, zhruba třicet vyrábějí stávající jaderné elektrárny.

Podmínkou takového vývoje ke dokončení zjednodušení povolovacích procesů pro nové OZE. Měli bychom precizně, ale rychle, transponovat principy právě projednávané úpravy směrnice o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, kterou schválil Evropský parlament a teď se diskutuje v tzv. trialogu, Ta mimo jiné stanoví takzvané „go-to“ zóny. Stát vymezí území, kde je vhodné a možné stavět určité typy OZE, nechá pro tato území vypracovat hodnocení vlivu na životní prostředí EIA a pro konkrétní umístění technologií pak již není EIA vyžadována a povolovací proces nesmí přesáhnout jeden rok a tři měsíce.

Když to shrnu, každý, kdo se trochu orientuje v oboru ví, kam Evropa směřuje. Teď je třeba přejít z obrany do útoku. Nebrzdit, nečekat, ale naopak uchopit to jako příležitost.

SN: Jak by podle Vás měla probíhat energetická transformace a demokratizace energetiky?

V energetickém modelu budoucnosti bude hrát významnou roli decentralizace. Aktivní zákazníci a energetická společenství se stanou aktivními účastníky energetické transformace. Nejde tedy pouze o to, že  elektrárenské společnosti vymění uhlí a plyn za vítr a slunce. V Evropě budou desítky a později stovky miliónů vlastníků mikroelektráren Občané, podnikatelé, veřejná správa a další budou vyrábět obnovitelnou elektřinu pro vlastní spotřebu a přebytky poskytnou sousedům. Tím část ekonomického profitu z výroby a prodeje energií přejde z energetických společností k lidem, firmám, do vesnic, měst a regionů.

Říká se tomu „demokratizace energetiky“ a obnovitelné zdroje to dáno podstatou jejich decentrální výroby umožňují. Otázkou dneška proto není, zda obnovitelné zdroje energie potřebujeme a zda jim patří budoucnost. Otázkou je, kdo všechno bude obnovitelné zdroje provozovat. 

SN: Kromě toho, že se angažujete v EREF a Komoře obnovitelných zdrojů energie, také vedete expertní tým Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima. Jaké má město Praha cíle v oblasti dekarbonizace?

Loni se nám podařilo ustanovit Pražské společenství obnovitelné energie, což je vůbec první energetická komunita v Česku. Je to příspěvková organizace, do které se může kdokoliv registrovat. Vytvořili jsme funkční model navzdory chybějící legislativě. První fotovoltaické elektrárny na bytových domech a školách jsou již nainstalovány. V plánu jsou stovky dalších, pro které je již zajištěno financování. Vedle toho se jen přes web www.prazskespolecenstvi.cz přihlásilo na osm set padesát zájemců. Technologie hlavního města Prahy vyškolila zaměstnance, probíhá výběrové řízení na další instalační firmy.

Ale Společenství OZE je jen jedním z 69 opatření, které Klimatický plán Prahy 2030 zahrnuje. Probíhá projektová příprava na výstavbu ENERGOCENTRA na centrální čistírně odpadních vod, které bude sestávat ze série tepelných čerpadel s potenciálem výkonu nad 200 MWt. Řada opatření směřuje do energetických úspor, do náhrady dieselových autobusů MHD za bezemisní a tak dále. Více se můžete dočíst na klima.praha.eu.

Kdo je Martin Bursík?

Martin Bursík (1959) je ekolog, expert pro klima a obnovitelné zdroje energie.

Je prezidentem Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) (2022), poradcem ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (2022) a poradcem Komory obnovitelných zdrojů energie (2012). Předsedá Komisi pro udržitelnou energetiku a klima Rady hl.m. Prahy (2019) a vede expertní tým, který zpracoval Klimatický plán Prahy do roku 2030 s cílem dosáhnout klimatické neutrality 2050. Je expertem na klima a udržitelnou energetiku Rozvojového programu OSN (UNDP) (2016).

Bývalý místopředseda vlády (2007-9) a ministr životního prostředí (1998 a 2007-9), laureát ceny Josefa Vavrouška Nadace Charty77 a Nadace Partnerství (2014) za prosazování moderní environmentální politiky, obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.

Celoživotně se věnuje ochraně životního prostředí. Během českého předsednictví Evropské rady (2009) zastupoval EU při mezinárodním vyjednávání klimatické dohody se zástupci hlavních světových ekonomik USA, Číny, Indie, Kanady, Japonska, Ruska, Austrálie a dalších států.

Je autorem programu „Zelená úsporám“ (2009) podporujícího energetické úspory a instalaci obnovitelných zdrojů energie v domácnostech. Dlouhodobě prosazuje odklon od fosilních paliv a přechod k obnovitelným zdrojům energie, v energetice i dopravě.

O perspektivě rozvoje OZE v Česku můžete diskutovat s Martinem Bursíkem na Smart Energy Forum v Praze ve dnech 18.-19. října 2022.