Bude, nebo nebude v Česku po vzoru Německa zavedena uhlíková daň?

Německo zvažuje uhlíkovou daň. Má Němce přimět k tomu, aby nespalovali fosilní paliva a místo aut se spalovacím motorem si konečně pořídili elektromobily (anebo aspoň elektrokola). Úvahy o zavedení uhlíkové daně se u nás poprvé objevily ve víkendovém vydání deníků Mladá Fronta Dnes (MF Dnes). Návrh na zavedení uhlíkové daně v Česku však ihned jednoznačně popřelo v tiskovém vyjádření Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí.

Wikipedia

Uhlíková daň budí kontroverze v Německu

Německá koaliční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) příští měsíc rozhodne proti zavedení uhlíkové daně. Strana chce namísto toho podpořit více tržně orientované řešení pro zpřísnění klimatické politiky Německa. 

Plán na uhlíkovou daň, který předložila vládě ministryně životního prostředí, sociální demokratka Svenja Schulzová, by měl dalekosáhlé důsledky nejen v Německu, ale také pravděpodobně i v Česku. 
Návrh předpokládá, že od příštího roku se za tunu oxidu uhličitého (CO₂) bude v Německu platit 35 eur. To by znamenalo, že litr benzinu se v průměru zdraží o 10 centů, litr nafty o 11 a zemní plyn by stál zhruba o cent za kilowatthodinu víc.

To by ale byl jen začátek. Daň se má postupně zvyšovat. V roce 2030 by Němci za tunu skleníkového plynu platili téměř 180 eur. Přepočteno na litr nafty či benzinu o 57 centů (téměř o 15 korun) víc.

Cílem zvažované uhlíkové daně je podpořit přechod na nízkouhlíkové či bezemisní technologie v dopravě, ve vytápění ze zdrojů o tepelném příkonu pod 20 megawattů, v zemědělství nebo ve stavebnictví – tedy v odvětvích, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS).

První úvahy o zavedení podobně daně v Česku

O možnosti zavedení uhlíkové daně informoval v sobotu deník MF Dnes. Na rozdíl od Německu se má týkat pouze topení uhlím a zemním plynem. V září by se zavedením uhlíkové daně měla zabývat česká vláda, která musí na žádost Bruselu přijít s řešením na snížení emisí skleníkových plynů. 

Podle předběžné studie by se na dani vybralo nejméně tři a nejvíc 17 miliard ročně, podle sazby. „Dospěli jsme k názoru, že by bylo vhodnější případně uvažovat o zdanění negativních externalit, tedy aby platili ti, co znečišťují životní prostředí,“ uvedla v rozhovoru pro MF DNES ministryně financí Alena Schillerová. 

Podle Schillerové by se nedotklo dálkového vytápění, protože teplárny už daň platí – v emisních povolenkách a promítají ji do svých cen.

Snaha o zavedení nové daně vychází z celoevropského závazku snižovat emise skleníkových plynů. Emisní povolenky pro velké zdroje budou dále zdražovat, takže odpovědnost za uhlíkovou stopu mají nést i domácnosti a menší a střední podniky. Česko musí emise v této oblasti snížit do roku 2030 o 14 procent oproti základně z roku 2005.

Zadání až pro novou vládu?

Podle Petry Roubíčkové, mluvčí ministerstva životního prostředí, bude zavedení uhlíkové daně otázkou až pro budoucí vládu. „Stanovisko k ní lze očekávat i od uhelné komise. Její výsledky očekáváme zhruba do roka,“ dodává,

„Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí odmítají, že by, jak tvrdí redaktorka deníku MF Dnes Vlková, připravovala návrh na zavedení uhlíkové daně. Na Ministerstvo životního prostředí, na základě usnesení vlády Sobotkovy vlády z ledna 2017, zamířily z různých rezortů analýzy zpracované externími subjekty, které se zabývají environmentálními a finančními dopady případného zavedení uhlíkové daně v České republice a MŽP je do konce září 2019 zveřejní, jak mu usnesení vlády ukládá,“ upřesňuje v tiskovém vyjádření Roubíčková.

„Ministr životního prostředí Richard Brabec i předseda vlády Andrej Babiš se opakovaně vyjádřili, a je to dohledatelné z veřejných zdrojů, že tato vláda zavádět uhlíkovou daň nebude, a nebude o ní ani rozhodovat,“ zdůrazňuje Roubíčková.

Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že se v Evropě opakovaně ozývají hlasy na zavedení evropské uhlíkové daně, je však velmi důležité znát již předem případné dopady zavedení takové evropské uhlíkové daně na Českou republiku pro vyjednávání v rámci EU.