Brusel představil návrh Klimatického zákona. Rychlému snižování emisí to ale nepomůže

• 05. 03. 2020
• Redakce

 

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050

Nová regulace pod názvem New Green Deal“ nebo-li Nová Zelená Dohoda (NZD) má být základním pilířem dlouhodobé strategie přechodu EU k ekologicky šetrnému způsobu života do roku 2050, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

 

Klimatická neutralita znamená vypouštět jen minimální množství emisí. Ty, které se do ovzduší přesto dostanou, mají pohltit například lesy, mokřady či speciálně vyvinuté technologie.

 

NZD také posiluje pravomoc Evropské komise od roku 2030 nastavovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Návrh však neřeší navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, tedy v rozhodujícím období, které lidstvu zbývá k omezení oteplení na 1,5 °C, a které je klíčové pro roli EU jako klimatického lídra na podzimních globálních jednáních s Čínou a na COP 26 ve Skotsku.

 

Cíl dosáhnout klimatické neutrality, tedy snížit emise téměř na nulu, podpořili lídři členských zemí EU včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) loni v prosinci na summitu v Bruselu. Pouze Polsko uvedlo, že své připojení k tomuto cíli teprve zváží. Komise nyní navrhla právně závazný zákon, jak cíle dosáhnout. Zákon začne platit, jen když ho schválí státy unie a Evropský parlament.

 

Kritika ekologů

 

Hlavním přínosem NZD je bezesporu nastavení pevného jízdního řádu snižování emisí do roku 2050 a vytvoření stabilního investičního a politického prostředí pro klíčové sektory, jako je energetika, doprava či průmysl. Návrh NZD však kritizují zástupci sektoru OZE i různé ekologické organizace nebo politici ze zelených stran napříč Evropou.

 

Boj Evropské unie se změnami klimatu je naprosto nedostatečný, vytkla unii švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Reagovala tak na středeční návrh Evropské komise, aby EU do roku 2050 snížila své emise škodlivých skleníkových plynů prakticky na nulu.

 

“Je to to dobrý a efektivní nástroj jak čelit změnám klimatu, měl ovšem přijít o deset let dříve,” komentuje návrh zákona Jan Freidinger z Greenpeace.

 

Evropská unie se v minulosti zavázala, že do roku 2030 sníží své emise o 40 % oproti roku 1990. Toto snížení je však nedostatečné a směřuje k oteplení planety o více než 3 °C. Mnozí proto očekávali, že Komise v návrhu Klimatického zákona stanoví závazný cíl pro rok 2030 alespoň na 50 % resp. 55 %.

 

Evropská komise namítá, že EU je z velkých ekonomických celků v boji se změnami klimatu zdaleka nejambicióznější na světě. A dodává, že návrh zákona, který by unii zavázal snížit emise do roku 2050 téměř na nulu, je v souladu se závěry tisíců vědců sdružených v rámci OSN.

 

Nezávazné cíle

K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska.

 

Současný návrh NZD však obsahuje pouze závazný cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, na kterém se lídři EU shodli již v prosinci minulého roku. Návrh zákona tak pouze opakuje rozhodnutí Komise, oddálit debatu o navýšení cílů pro rok 2030 až na září, kdy Evropská komise představí dopadovou studii navýšených cílů států EU.

 

Podle ekologů hrozí, že pokud EU do léta nezvýší cíle pro rok 2030, pak je ani Čína, se kterou o tom bude EU v září jednat. Klimatická konference OSN v listopadu v Glasgow, kde budou jednotlivé státy představovat, o kolik sníží své emise do roku 2030, tak může skončit totálním krachem, protože žádný z velkých znečišťovatelů nepředstaví závazky v souladu s vědeckými doporučeními a zastavení oteplení na 1.5 °C bude v nedohlednu.

 

Toto riziko si uvědomuje i řada států EU a proto včera poslali jejich zástupci Komisi dopis, ve kterém žádají urychlené ustanovení nových klimatických cílů 2030. Již zítra o tom budou v Bruselu jednat ministři životního prostředí členských států EU.

 

Sporný přístup některých zemí

 

Zároveň však existuje i skupina států, k nimž patří především Česko spolu s Maďarskem, které se ambicióznějším klimatickým cílům pro rok 2030 brání a podmiňují je důkladným vyhodnocením finančních nákladů. Ty slibuje Evropská komise zpracovat do září tohoto roku v dopadové studii.

 

Michaela Pixová z Klimatické koalice k tomu dodává: “Česká republika se již tradičně přidává ke skupině států s nejnižšími ambicemi ve vztahu k ochraně klimatu. Na rozdíl od mnoha jiných evropských států dodnes nemá ani nezvažuje přijetí své vlastní legislativní úpravy ochrany klimatu, a naopak se angažuje v oslabování ambic klimatické legislativy pro celou Unii.“

 

 

Nejasnosti v cestovní mapě pro klimaticky neutrální Evropu zvedlo ze židle také 12 členských států (Dánsko, Finsko, Švédsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko, Lotyšsko, Rakousko a Slovinsko), které včera zaslaly Komisi společný dopis, v němž požadují urychlení zvýšení cílů do deseti let, ze současných 40 procent na 50 až 55 procent. To podporuje i Evropský parlament. Samotný návrh Komise toto zvýšení však explicitně nepředpokládá. Důkladnou analýzu požaduje hned několik zemí, včetně Česka a Maďarska, které chtějí jasně vyčíslit dopad na jejich rozpočty.

 

Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá Komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává Komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly, a vydávat pro ně závazná doporučení.