Brusel odmítá financovat jadernou energetiku z Fondu pro spravedlivou transformaci

• 14. 07. 2020
• Redakce

Miliardy na obnovu zemí postižených pandemii

 

Evropská komise chce založit Fond pro spravedlivou transformaci (FST) o objemu 40 miliard eur (přes 1 bilion korun). Do FST má cca 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.

Mechanismus FST je klíčový nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod ke klimaticky neutrální ekonomice probíhal spravedlivě a nikdo nebyl opomenut. Finanční prostředky FST, které budou potřebovat všechny regiony, zajistí investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Mechanismus FST pak nabídne cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, kde má v letech 2021 až 2027 mobilizovat nejméně 100 miliard eur s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace.

Cílem FST je vytvořit nezbytné investice na pomoc pracovníkům a komunitám, které jsou závislé na produkci a používání fosilních paliv. Mechanismus doplní značný příspěvek poskytovaný z rozpočtu EU prostřednictvím všech nástrojů, které přímo souvisejí s transformací. FST má být především minimalizace negativních socioekonomických dopadů na regiony postižené přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku a vytvoření nových pracovních míst. Jedná se o regiony, které jsou v současnosti ekonomicky závislé na fosilních palivech.

Nepostradatelná součást Zelené dohody

 

„Fond pro spravedlivou transformaci je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a je nepostradatelný pro její úspěch,“ prohlásil Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU a předseda Rady.

Podle českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) panovala v Evropském parlamentu jasná shoda, že navýšení prostředků FST je cesta správným směrem. Upozornil ale na to, že z dlouhodobého rozpočtu půjde do Fondu 10 miliard eur, zbylých 30 si Unie půjčí na finančních trzích. „Tím se ale posouváme k otázce, jestli chceme, aby klíčový nástroj přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku byl hrazen z půjček,“ dodal europoslanec Knotek.

Ministři členských zemí EU se ve středu 24. června shodli na částečném vyjednávacím postoji, že se finanční podpora z FST nebude vztahovat k provozům využívajícím zemní plyn či jadernou energii. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027 ještě nebyl schválen, finanční zdroje a rozpočtová ustanovení FST zatím nejsou předmětem částečného vyjednávacího postoje Rady.

Žádná podpora pro jádro a plyn

Eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová sice potvrdila, že by se struktura FST neměla významně proměnit. Dodala ale, že rozšíření oblastí, které z něj budou čerpat, není vyloučeno. O finální podobě Fondu budou ještě jednat evropské instituce a členské státy.

Podle návrhu Komise by měly být prostředky z FST použity obecně na investice do zelených technologií, snižování emisí skleníkových plynů, podporu energie z obnovitelných zdrojů, či rekvalifikaci pracovníků. Regiony naopak nebudou moci podporu směřovat do jaderných elektráren nebo na investice do výroby či zpracování fosilních paliv.

Projekty spojené s využitím zemního plynu či jaderné energie si budou moci zažádat o podporu z jiných programů dlouholetého rozpočtu EU či fondů zaměřených na obnovení Evropy po pandemii COVID-19. Podmínkou však bude, aby tyto projekty nijak neznemožňovaly zemím EU splnit své klimatické cíle.

Nová příležitost pro Česko

Aby mohly členské země pro své kraje čerpat z FST finance, musí vypracovat plán spravedlivé územní transformace, ve kterém navrhnou transformační proces až do roku 2030.

Zástupci české vlády již přistoupili k vypracování plánu pro využití FST v květnu letošního roku. „Byl zde představen předpokládaný harmonogram zpracování tohoto plánu a rozdělení aktivit mezi jednotlivé účastníky pracovní skupiny složené ze zástupců resortů, regionů a Úřadu vlády ČR,“ uvedla ředitelka odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši.

„Cílem je podpořit prostřednictvím plánů vznik uceleného podpůrného transformačního ekosystému. Dojde tak k provázání cílů definovaných v rámci Fondu spravedlivé transformace a souvisejících oblastí hospodářské restrukturalizace uhelných krajů. V této chvíli tak není potřeba rušit či reorganizovat aktivity programu Restart,“ dodala Veronika Vároši.

Česká nevládních sdružení Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku považují FST  za jedinečný podnět k jasné dekarbonizační strategii s konkrétními řešeními pro „uhelné“ regiony. Kraje Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, které jsou těžbou a spalováním uhlí zatíženy, by se měly snažit podporu získat.

Konkrétní podoba implementace FST do českého dotačního nastavení pak bude podle informací z MMR na pořadu dne, až bude na unijní úrovní odsouhlasena finální podoba víceletého finančního rámce a samotného Fondu.