Březen: Měsíc, kdy se rozhodne o budoucnosti české fotovoltaiky?
1. Překompenzace podpory
Solární energetika v Česku je v posledních letech na vzestupu. Neplatí to ale pro provozovatele fotovoltaických elektráren (FVE) postavených v letech 2009-2010. Těm se rýsuje další hrozba, která se jmenuje novelu zákona o podporovaných zdrojích (NZPOZE)
Již tento týden ve druhém čtení projedná NZPOZE Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Cílem předlohy je kontrolovat případnou překompenzaci obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem zavádí tzv. vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně maximální povolenou výnosnost. Pro každý sektor zelených zdrojů je ale výnosnost nastavena jinak.
Nejnižší úroveň výnosnosti dostala fotovoltaika, konkrétně 6,3 %. Ostatní zdroje jsou na tom výrazně lépe. Vodní a větrná energie dostaly 7 %, biomasa 9,5 % a bioplyn dokonce 10,6 %. V takovém nastavení ale vidí provozovatelé zelených elektráren „podraz ze strany státu“.
Provozovatele FVE považují IRR ve výši 6,3 % uvalené zpětně. Za diskriminační a neférové. Stát na druhou stranu tak tvrdí, že chce ušetřit za přemrštěnou podporu, který v minulosti špatně nastavil. Podle slov ministra průmyslu Havlíčka by tak stát mohl ušetřit 7-10 miliard ročně na „příliš štědré“ podpoře za FVE postavené v době solárního boomu před 10 lety.
Přijetí NZPOZE může pro řadu výrobců elektřiny znamenat snížení podpory, zkrátit dobu poskytování podpory nebo povinnost vrátit část již čerpané podpory. To může znamenat pro některé provozovatele těchto zdrojů problémy s financováním či až existenční obtíže. V této souvislost nelze vyloučit řadů soudních sporů či arbitráží.
Aktuální informace o projednávání NZPOZE ve Sněmovně získáte na tomto odkazu.
2. Aukce
Záměrem NZPOZE je také zavést aukce pro velké OZE s výjimkou fotovoltaiky. Aukce se používají s úspěchem v řadě zemí, ale v poslední době na jejich adresu zaznívá kritika. Experti vidí budoucnost spíše v zavádění PPA kontraktů
Výsledek posledních kol společné aukce pro technologicky neutrální technologie (vítr a slunce), kde se neobjevili žádní zájemci o výstavbu nových VTE na zemi, kritizuje v posledních měsících například Německá asociace obnovitelných zdrojů energie (BDEW).
„Nedostatek nabídek na výstavbu nových VTE lze vnímat jako „fatální ránu“ pro další průběh německé Energiewende,“ říká Kerstin Andreae, předseda německé BDEW. Superlevná fotovoltaika totiž v aukcích silně vytlačuje větrníky.
V připravované NZPOZE se nově počítá s pořádáním tzv. aukcí. Jejich cílem má být minimalizace nákladů na podporu využití energie z obnovitelných zdrojů. Aukce se mají týkat především středních a větších zdrojů s instalovaným výkonem nad 1 MW.
3. Bitva o akumulaci
Druhým zásadním legislativním počinem, který ovlivní rozvoj sektoru OZE v Česku se stane Novela energetického zákona (NEZ), která je již také ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně.
Díky NEZ dojde konečně k rozvoji velkokapacitních bateriových energetických systémů (BESS) v Česku, které získají legislativní zakotvení. Pro rozvoj sektoru akumulace energie u nás to bude znamenat zásadní zlom. Současná legislativa totiž neumožňuje poskytovat z BESS jako součástí solárních parků služby na stabilizaci distribuční soustavy.
V únoru se však Hospodářský výbor se na pravidlech pro baterie neshodl. Hlavní předkladatel Marian Jurečka (KDU-ČSL) nakonec pozměňovací návrh stáhl, aby se mohl dopracovat pro druhé čtení předlohy.
Navrhovaná změna v NEZ narazila na nepřející postoj poslanců hospodářského výboru. Podíl na tom má i vlivná teplárenská lobby, která hájí zájmy tradiční energetiky, jenž může provozovat BESS bez nutnosti licence.
O nové legislativě pro BESS se bude dále v březnu jednat ve Sněmovně. Pokud návrh nové legislativy projde, umožní získávat energetickým úložištím licence k podnikání v energetice.
Aktuální informace o projednávání NEZ ve Sněmovně získáte na tomto odkazu.
4. Nové dotace
Do konce března by mělo být jasno ve věci dalších dotací pro FVE a akumulaci. Hraje se nyní o stovky miliard Kč z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy a Fondu pro spravedlivou transformaci.
Díky eurofondů již letos začne do Česka z rozpočtu EU a krizového fondu obnovy postupně proudit 964 miliard korun. Otevírá se tak možnost realizace energeticky úsporných renovací budou a smysluplného využití výroby energie z obnovitelných zdrojů, což pomůže ekonomice překonat pandemickou krizi.
„Prostředky v celkovém objemu rovnajícím se třem čtvrtinám státního rozpočtu dostane Česko během následujících sedmi let k dispozici především na klimatická opatření a digitalizaci coby nejlepší nástroje obnovy a modernizace ekonomiky,“ vysvětluje předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Na ochranu klimatu má v období 2021–2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Fond obnovy a také Fond spravedlivé transformace sloužící hlavně uhelným regionům. Přímo na snižování emisí jsou navíc určeny příjmy z prodeje emisních povolenek nebo nový Modernizační fond, který Česku přinese nejméně 150 miliard korun.
O rozdělení dotací z eurofondů probíhají nyní intenzívně jednání s Bruselem. Výsledky budou známy během několika následujících týdnů.