Brabec (MPO): Česko „zezelená“ a podpoří unijní cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050

Minulý týden nastala obrovská změna v přístupu Česka, které se nyní hlásí k boji se změnou klimatu. Navzdory původní Babišově kritice boje proti klimatickým změnám po nástupu koronaviru na počátku března nyní ministr Brabec jménem vlády potvrzuje, že se Česko hlásí k boji proti zhoršování životního prostředí.

Zdroj: Evropská komise

Zdroj: Evropská komise

 

 

Zelená dohoda má prioritu

 

Tzv. Green Deal nebo-li Zelená dohoda pro Evropu (dále jen „ZDE“) se stává pro Českou republika prioritou. Ministr resortu životního prostředí Richard Brabec v dopise, jeho obsah zveřejnil deník Hospodářské noviny minulý týden, podporuje „vysoké environmentální ambice“ unie.

 

Brabec současně Brusel žádá, aby to nepoškodilo konkurenceschopnost evropských firem a evropskou ekonomiku obecně. Zmiňuje, že snaha splnit cíle ZDE, tedy unijního záměru dosáhnout klimatické neutrality, „může být příležitostí k efektivnímu procesu obnovy hospodářství“, které je zasažené bojem proti šíření koronaviru.

 

V této souvislosti může mít Česko z eurofondů může desítky miliard korun třeba na boj se suchem. Jménem Česka Brabec také pro razantní snižování emisí požaduje co největší podporu ze společného evropského rozpočtu.

 

Šance pro podporu OZE i jádra

 

Ministr Brabec ve svém dopisu pro Evropskou komisi upřesňuje i oblasti, do kterých by Česko chtělo především investovat − jde například o renovaci budov, čistou mobilitu, boj se suchem nebo obnovitelné zdroje energie. Evropská komise chce, aby na tyto a další opatření na snižování emisí a boj se změnami klimatu šla značná část příštího společného evropského rozpočtu, který bude platit do roku 2027. O jeho definitivní podobě budou lídři členských zemí unie jednat příští měsíc.

 

Podle Brabce za je v zájmu Česka dosažení klimatické neutrality s využitím jaderné energetiky. Opakuje, že „je třeba zachovat technologickou neutralitu energetických zdrojů“. Odvolává se tak na platné evropské právo, podle něhož je věcí každé členské země unie, z jakých zdrojů získává energii. Vláda nedávno potvrdila záměr postavit další blok v Jaderné elektrárně Dukovany.

 

Dopis také akcentuje i další tradiční české postoje. Brabec v něm upozorňuje, že je nutné, aby se k razantnímu snižování emisí přihlásili i ostatní velcí světoví znečišťovatelé ovzduší. A prosazuje opatrný přístup k cíli snížit emise do roku 2030.

 

Velký obrat

 

Klimatická neutralita znamená, že by unie měla produkovat jen minimum emisí skleníkových plynů. Unijní země a Evropský parlament se původně dohodli, že k tomuto datu by měly emise v unii klesnout o 40 procent oproti roku 1990. Tisíce vědců sdružených při OSN ale následně upozornily, že takové snížení je příliš malé na to, aby bylo možné dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

 

Ke klimatické neutralitě se za Českou republiku do roku 2050 s premiér Babiš zavázal na prosincovém summitu lídrů zemí unie. Krátce poté, co Evropu zasáhla koronavirová pandemie na počátku března, začal premiér Andrej Babiš (ANO) prohlašovat, že by Evropská unie měla zapomenout na boj se změnami klimatu a důraz na ekologickou politiku. Teď se k němu jeho vláda ale výslovně hlásí.

 

V rámci plánu na realizaci ZDE v oblasti klimatické neutrality se nyní připravuje soubor předpisů na snižování emisí, zavádění energetických úspor nebo například lepší hospodaření s odpadem. V příštích měsících a letech bude jejich konkrétní podobu navrhovat Evropská komise.

 

Česko vyzývá, že cíle musí být realistické, „aby nedošlo k vážným dopadům na konkurenceschopnost členských států i EU jako celku“. Nové cíle pro rok 2030, které by měla Evropská komise navrhnout, začnou platit jen tehdy, když je schválí členské země unie a europarlament. Pokud s nimi Česko nebude souhlasit, bude muset přesvědčit dostatek podobně smýšlejících států, aby je dokázalo zablokovat.