Bloomberg: Loni se investovalo 1,1 bilionu dolarů do čisté energetiky

• 09. 02. 2023
• Redakce

Nový rekord

Globální energetická krize a válka na Ukrajině ukončily éru nízkých cen energií a komodit, o níž si mnozí mysleli, že potrvá ještě dlouhá léta. Inflace, kolísání měn a hrozící recese vytvořily nové a náročné investiční prostředí a v mnoha regionech přiškrtily veřejné rozpočty.

Výše uvedené faktory způsobily rekordní rok investic do „bezuhlíkové“ energetiky. Rok 2022 tak podle údajů výzkumné agentury BNEF první rok, kdy se investice do přechodu na energetiku vyrovnaly globálním investicím do fosilních paliv. Rok 2022 byl však milníkem i v jiném smyslu: šlo o první rok, kdy investice do dekarbonizace energetiky přesáhly 1,1 bilion dolarů. Meziroční nárůst o více než 250 miliard dolarů oproti roku 2021 byl v absolutních číslech dosud nejvyšší.

Největší část prostředků šla na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektrifikovaná dopravy. Větrných a solárních elektráren se nainstalovalo cc 350 GW. A po celém světě se prodalo více než 10 milionů elektromobilů.

Miliarda dolarů do vodíku

Za zmínku stojí i dva nejmenší investiční sektory, které jsou uvedeny níže. Na technologie zachycování a ukládání (či využití) uhlíku směřovalo v roce 2022 6,3 miliardy dolarů. Na investice do vodíku něco málo přes jednu miliardu dolarů.

Relativně řečeno šlo poměrně značný nárůst. Investice do zachycování uhlíku se téměř ztrojnásobily, zatímco investice do vodíku se více než ztrojnásobily. O obou technologiích se v uplynulém půlstoletí hovořilo jako o možné revoluční změně a investoři jim nyní začínají vnímat tyto sliby zřejmě reálněji – a to i přesto, že třeba kolem podílu vodíku v budoucí energetice je stále řada nejasností.

Nový milník a další růst

Bilion investovaných dolarů za rok je samozřejmě zajímavý milník. Je to ovšem také podstatně méně, než je zapotřebí. Aby svět vykročil na cestu k bezemisní energetice a dopravě v roce 2050 – což je deklarovaný cíl mnoha zemí, politiků, za kterým stojí značná část světové veřejnosti – musel by tyto výdaje okamžitě ztrojnásobit, odhaduje agentura BNEF.

Obecně lze očekávat, že růst investic bude pokračovat – a to už v letošním roce, který stávající trendy zatím nijak neláme. BNEF očekává, že v roce 2023 se celosvětově zvýší přírůstek kapacity čistých zdrojů energie nejméně o 18 %. Podle odhadu týmu se podaří překonat obtíže v dodavatelských řetězcích a budování sítí. V letošním roce tak očekává připojení rekordního objemu obnovitelných zdrojů do sítě s celkovým maximálním výkonem více než 450 GW.

„Čistá energie“ se přitom stává cenově konkurenceschopnější než kdy dříve. Není to bohužel ovšem dáno poklesem cen, nýbrž zvýšenými náklady na fosilní paliva. Stejný faktor by mohl pomoci i rozvoji vodíkových technologií.

Další zlevnění OZE

Důležité ovšem bude také to, že obnovitelné zdroje energie (OZE) se už v posledních měsících znovu vrací na svou dlouhodobou trajektorii poklesu cen. Například celosvětové průměrné vyrovnané náklady (LCOE) na pevninskou větrnou energii klesly z prvního do druhého pololetí loňského roku o 6,3 %. V případně mořských „větrníků“ to bylo o 10,2 %; u fotovoltaiky skromnějších 1,7 %. Navíc v tomto případě se pomalu odbourávají omezení v dodavatelských řetězcích a klesají klíčových vstupů, jako je polykrystalický křemík, nikl a kobalt.

Vládní politiky také nadále jednoznačně směřují k podpoře obnovitelných zdrojů. Nejdůležitějším počinem byl Bideonovou administrativou schválený „zákon o snižování inflace“, který jasně podporuje rozvoj čistých technologií v rámci USA (byť s rizikem budoucího obchodního sporu s EU kvůli tlaku na výrobu přímo v USA).

EU dosáhla dohody o programu Fit for 55, RePowerEU. Mezinárodní spory se dají očekávat kolem „uhlíkového cla“, tedy mechanismu, který by zohledňoval cenu uhlíku u zboží dováženého do Evropy v zemi původu. Dá se přepokládat, že i další země budou podnikat podobná opatření.