Baterie jsou stále „čínštější“, potvrzují všechny studie

Klíčové komponenty pro devět z deseti baterií na celém světě dnes vyrábí Čína. Vyplývá to z nejnovějších studií Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a dalších renomovaných analytických organizací. Právě bateriová úložiště přitom patří mezi nejdůležitější technologie evropského Green Dealu. Čeští odborníci upozorňují na to, že Čínu pomohla před lety k dominanci na bateriovém trhu nasměrovat sama Evropská unie a nyní bude velmi obtížné na tom cokoliv změnit.

Zdroj: SOFAR

Dominance Číny

Čína vyrábí přes tři čtvrtiny všech prodaných baterií po celém světě a jako lídr žebříčku konkurenceschopnosti bateriového řetězce nabízí své produkty levněji o více než 20 % než Spojené státy a o více než 30 % než Evropa. Celosvětově vyrábí 80 % článků a ovládá 97 % kapacit pro výrobu anod a 90 % kapacit pro výrobu katod.

V rámci tzv. LFP chemie, která například u elektromobilů převažuje, drží 98 % výroby aktivních materiálů. Země dále těží 78 % veškerého grafitu a 69 % vzácných zemin a je největším zpracovatelem lithia, niklu, kobaltu i manganu. Ovládá 58 % meziregionálního obchodu s bateriovými materiály.

„Čína byla do určité míry dlouhou dobu továrnou světa, měla obrovské obchodní přebytky a dokázala je strategicky investovat. Použila přitom peníze, které jí přitekly z venku, z Evropy i Ameriky. Naproti tomu Evropa investovala svoje vlastní peníze z jiné části ekonomiky,“ vysvětlil v podcastu Vysoké napětí rozdílné přístupy k rozvoji bateriového sektoru Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB.

Těžká mise

Již před rokem 2010 Čína na baterie prostě vsadila a Evropě se už do tohoto rozjetého vlaku bude těžko naskakovat, neboť Čína se od té doby své know-how v oblasti baterii výrazně zdokonalila.

V návaznosti na nepříznivý vývoj vytvořila Evropská komise v roce 2017 Evropskou bateriovou alianci s cílem dosáhnout do roku 2025 soběstačnosti ve výrobě článků pro vlastní automobilový průmysl. Aktuální čísla přitom potvrzují, že tohoto cíle se nepodařilo dosáhnout ani z poloviny.

Do značné míry se na tom podepsaly ekonomické problémy a krachy švédského Northvoltu, norského FREYR Battery, britského Britishvoltu a mnoha dalších evropských bateriových nadějí. Mezitím se čínské společnosti CATL podařilo získat 45 % evropského trhu s elektromobilitou. 

Hrozba pro kyberbezpečnost

Čínská dominance v moderních energetických technologiích je potenciálně problematická nejen z pohledu geopolitiky, ale i kyberbezpečnosti. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost sice opakovaně varuje jmenovitě před dálkově manipulovatelnými střídači u fotovoltaik, čeští experti však upozorňují na to, že stejný problém se vyskytuje i u baterií.

Problematická scénář představuje skutečnost, když si sem někdo vezme celý levný kontejner s čínským řídicím softwarem. Proto většina evropských výrobců více či méně vlastní výrobu, byť pracuje na článcích od některého z čínských výrobců, ale montuje si to ve vlastních provozech, na vlastních battery management systémech.

„Připojení kontejneru s 6 MWh v podobě blackboxu z Číny může být dost velký průšvih, protože to už je dost velká kapacita a může tam být vpašovaný nějaký kus škodlivého hardwaru. Proto si musíme bateriová úložiště postavit tady v Evropě, abychom je měli pod kontrolou,“ sdělil výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš.

Nevyhlášená technologická válka

Do rozvoje globálního bateriového trhu navíc v poslední době čím dál hlasitěji promlouvá nevyhlášená technologická válka mezi Čínou, USA a Evropou. Čína zavádí od 8. listopadu 2025 nové exportní kontroly na lithium-iontové baterie, grafitové anody a výrobní technologie a také rozšiřuje a zpřísňuje vývozní pravidla pro vzácné zeminy.

„Trumpovy obchodní války ukazují, že jsme se ocitli na dlouho v nové době. I s příštím prezidentem bude USA chtít snižovat závislost své výroby na zahraničních komponentech. A vyprovokovaná Čína bude dál bojovat omezováním vývozu svých komponent, zejména na baterie. Jednoduše proto, že může – má v nich v podstatě monopol. Bez baterií ozeleňování naší energie nemáme jak využít, a spoléhání se na monopolistu nemůže dobře dopadnout,“ dívá se do budoucnosti datový ekonom Petr Bartoň.

Nezbytná součást pro transformaci energetiky

Bateriová úložiště reprezentují nejen jeden z pilířů pro transformaci energetiky, ale zároveň i technologii, po níž čím dál naléhavěji volá aktuální situace na českém i evropském trhu. V letošním roce opět výrazně vzrostl počet hodin se zápornými či velmi nízkými cenami elektřiny, a to především kvůli vysoké výrobě solárních elektráren a stagnující spotřebě elektřiny.

Zároveň stoupají ceny v ranních i večerních špičkách, takže efekt zlevnění se do dlouhodobých kontraktů příliš nepropisuje. Baterie mají potenciál oba tyto negativní jevy zmírnit.

Cestu k bateriovému boomu v Česku otevřel tzv. lex OZE III, který vstoupil v platnost úderem října. Novela zavádí do českého práva pojem „akumulace elektřiny“ jako samostatné činnosti, a především umožňuje samostatné připojování bateriových úložišť bez nutnosti vazby na konkrétní výrobnu elektřiny.