BASF představuje plán pro dosažení klimatické neutrality

• 30. 03. 2021
• Redakce

Velké investice do energetické transformace

Pomineme-li dopady posilování výroby, znamená to snížení emisí CO2 stávajících provozů o polovinu, a to do konce tohoto desetiletí. V zájmu dosažení tohoto nového klimatického cíle plánuje skupina BASF investovat do roku 2025 až 1 miliardu eur a další 2–3 miliardy eur do roku 2030.

V roce 2018 činily celosvětové emise skupiny 21,9 milionů metrických tun ekvivalentu CO2. V roce 1990 bylo toto číslo zhruba dvojnásobné. Nový emisní cíl do roku 2030 představuje snížení přibližně o 60 % oproti úrovni z roku 1990, což překračuje cíl 55% snížení stanovený Evropskou unií,“ říká Dr. Martin Brudermüller, předseda správní rady BASF SE.

„Nové klimatické cíle podtrhují odhodlání BASF dostát svému závazku k Pařížské dohodě o klimatu. V reakci na to musíme jednak přizpůsobit své procesy a produktové portfolio, jednak akcelerovat transformaci. BASF nejprve zvýší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Urychlíme také vývoj a uplatňování nových bezuhlíkových procesů při výrobě chemických látek,“ dodává Brudermüller.

BASF nahradí fosilní paliva novými technologiemi

Transparentností a nabídkou nejen systematického, ale také stále intenzivnějšího omezování uhlíkové stopy u výrobků hodlá BASF napříč celým hodnotovým řetězcem pomoci zákazníkům ve všech průmyslových odvětvích snižovat uhlíkovou stopu jejich vlastních výrobků.

Klíčem k dosažení nulových emisí CO2 do roku 2050 je využívání nových technologií, které pomohou nahradit fosilní paliva (například zemní plyn) elektřinou z obnovitelných zdrojů. Ve většině těchto technologií je BASF spolu se svými partnery průkopníkem.

V současnosti se tyto technologie nacházejí v pilotní fázi, jejich plošné nasazení bude plně uskutečnitelné až po roce 2030. Aby skupina zrychlila eliminaci emisí ještě před tímto datem, pokračuje v systematické implementaci zlepšujících procesů pro stávající výrobní závody. Vedle toho BASF progresivně přechází na obnovitelné zdroje k pokrytí své spotřeby elektřiny. V této souvislosti BASF také plánuje investice do větrných parků.

Jednu z nejdůležitějších nových technologií, které BASF v současnosti vyvíjí, představují elektricky vytápěné jednotky pro parní krakování, v nichž se vyrábějí základní chemikálie, jako jsou například etylen, propylen a butadien. Tyto chemikálie tvoří základní stavební kameny pro celou řadu hodnotových řetězců a jsou nezbytné pro chemickou výrobu.

Investice do vodíku

Další důležitou surovinou pro chemické výrobní procesy je vodík. V zájmu dosažení bezuhlíkové produkce vodíku pracuje BASF souběžně na dvou projektech: konkrétně se jedná o komerčně dostupnou elektrolýzu vody a pyrolýzu metanu, pro niž BASF vyvinula novou výrobní technologii.

Dalším významným milníkem, který skupině pomůže zvýšit energetickou účinnost, je využití elektrických tepelných čerpadel pro výrobu bezuhlíkové páry z odpadního tepla. Ve spolupráci se společností Siemens Energy usiluje BASF o nasazení této technologie v průmyslovém měřítku a její využití pro regeneraci odpadního tepla v rámci celých závodů.

V důsledku přechodu na klimaticky neutrální výrobní procesy očekává BASF v následujících desíti letech prudké zvýšení poptávky po elektřině ve svých hlavních závodech, a to včetně největšího výrobního závodu v Ludwigshafenu. Okolo roku 2035 předpokládá skupina oproti dnešku více než trojnásobnou spotřebu energie.

„Tato změna si vyžádá investice do vývoje a výstavby nových výrobních závodů. Nezbytnou podmínkou transformace chemické výroby je spolehlivá dostupnost velkého množství obnovitelné elektřiny za konkurenceschopné ceny. V současnosti tomu však situace v Německu neodpovídá. Aby BASF uspokojila své potřeby, chce participovat na investicích do obnovitelných zdrojů energie. Pro ekonomickou uskutečnitelnost této transformace jsou klíčové rovněž podmínky regulatorního rámce,“ dodává Brudermüller.

BASF pracuje na celé řadě vlajkových projektů

Kromě plánovaných investic do obnovitelných energií BASF rozvíjí několik dalších konkrétních vlajkových projektů. Ve spolupráci se společnostmi SABIC a Linde pracuje BASF na vývoji pilotní pece pro první technologii parního krakování s elektrickým výhřevem na světě. V porovnání s konvenčními krakovacími postupy tato technologie umožní téměř plně bezuhlíkovou výrobu základních chemikálií. Pokud se podaří zajistit nezbytný rozpočet, zahájení pilotní výroby by se mělo stihnout již v roce 2023.

BASF vyvíjí technologii pyrolýzy metanu pro bezuhlíkovou výrobu vodíku ze zemního plynu. Oproti jiným postupům bezemisní výroby vodíku vyžaduje pyrolýza metanu pouhou pětinu elektrické energie. Pilotní reaktor vybudovala BASF v Ludwigshafenu a v současnosti jej spouští. Financování tohoto projektu poskytlo německé spolkové ministerstvo pro vědu a vzdělání.

Ve spolupráci se společností Siemens Energy nyní BASF zkoumá možnosti výstavby systému elektrolýzy vody využívajícího PEM (protonovou výměnnou membránu) o kapacitě 50 MW pro bezuhlíkovou výrobu vodíku z vody a elektřiny ve svém závodě v Ludwigshafenu. Tento vodík bez uhlíkové stopy by se využíval primárně jako surovina v rámci koncernu,v omezeném rozsahu by však také mohl podpořit nastartování mobility budoucnosti v metropolitním regionu Rýn-Neckar.

V závodě v Antverpách plánuje BASF investovat do jednoho z největších projektů pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS) v oblasti Severního moře. Spolu s partnery v konsorciu Antwerp@C tak BASF otevírá příležitost eliminovat více než 1 milionu metrických tun emisí CO2 ročně z výroby základních chemikálií. Konečné rozhodnutí o investici má padnout v roce 2022.

Konkurenceschopnost musí být zachována

Společnost BASF si vytkla ambiciózní cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, protože je přesvědčena o jeho dlouhodobé strategické nezbytnosti i o jeho technické proveditelnosti.

Většina nových technologií však v současných podmínkách není konkurenceschopná. Jelikož nahrazení stávajících vysoce efektivních výrobních procesů novými technologiemi je nesmírně náročné na kapitál, usiluje BASF o zajištění financování z evropských a národních programů, jako je např. IPCEI (Important Projects of Common European Interest).

„Nemáme nejmenších pochyb, že všichni zainteresovaní hráči nakonec spojí své síly pro úspěšné dosažení této mimořádné transformace. To se týká mimo jiné přijetí vyšších cen bezemisních výrobků ze strany zákazníků napříč hodnotovým řetězcem,“ zdůrazňuje Brudermüller.

„Zmíněný nárůst cen bude kompenzovat vyšší provozní náklady a dodatečné investice. Máme-li dosáhnout takto významného posunu, budeme se potřebovat opřít o širokou spolupráci mezi průmyslem a politickými představiteli, která povede k pozitivním regulacím orientovaným na výstupy a jež nám zaručí mezinárodní konkurenceschopnost,“ uzavírá Brudermüller.