Asociace: Česku hrozí nová vlna solárních arbitráží

• 07. 03. 2025
• Redakce

Sporné přílepky ministra Stanjury

LEX OZE 3 mimo jiné zavádí nové požadavky na provozovatele tuzemských solárních zdrojů. Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou nově podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Novela LEX OZE3 je takový doktor Jekyll a pan Hyde české legislativy.

„Jen málo norem v poslední době obsahuje tak významný vzájemný rozpor, jako tento návrh zákona. To, co je v něm dobré, čili dobrý doktor Jekyll, to jsou pojmy jako akumulace, agregace, flexibilita, kterých by si veřejnost vůbec nevšimla, kdyby tam nebyla kontroverze, kdyby tam nebyl zlý pan Hyde,“ říká Pavel Doucha, právní expert a partner v advokátní kanceláří DouchaŠikola Advokáti v rozhovoru pro Český rozhlas.

„Pan Hyde, to jsou retroaktivní opatření čili opatření, která zpětně mění pravidla, která byla nastavena před 15 lety pro výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména solární elektrárny. Stát těmito úpravami porušuje závazek, který těmto výrobcům dal, že jim bude 20 let garantovat podmínky,“ dodává Doucha na adresu LEX OZE 3.

Jde o opatření, které na návrh ministra financí Stanjury prosadila vláda s cílem ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie (POZE). Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun, což je výrazně méně, než činily původní návrhy. Dotace na POZE stát vyplácí od roku 2006, do roku 2023 na nich vyplatil v souhrnu přes 538 miliard Kč. Další stovky miliard zaplatili odběratelé v rámci svých plateb za dodávku elektřiny, podle výpočtů analytika XTB Jiřího Tylečka šlo přibližně o 364 miliard Kč bez DPH.

Kritika investorů

„Česko tím dalo jasně najevo, že u nás neexistuje předvídatelnost a zákony se mění nekoncepčně, na poslední chvíli a bez jakékoli konzultace. V takovém prostředí chceme, aby firmy investovaly do nových elektráren – nejen obnovitelných, ale i plynových a dalších. Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže,“ uvedl včera výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Podle asociace novela zavádí pro většinu subjektů nesplnitelné byrokratické požadavky pod pohrůžkou ztráty podpory a pokut až do 50 milionů korun. Podle Krčmáře stát prováděl kontroly už v letech 2019 až 2021. „A už tehdy měly stovky subjektů obrovské problémy dát dohromady velké množství podkladů, které jsou pro výkaz zapotřebí,“ podotkl Krčmář.

Provozovatelé uvedených solárních elektráren budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje se bude nově odvíjet od životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Dosud platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta.

„Jsem právník a omlouvám se, musím se trošku usmát nad výroky pana ministra financí Stanjury, protože v jedné z evropských směrnic článek 6 výslovně říká, že pokud byla podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jednou shledána Evropskou komisí jako přiměřená, tak se státy mají vyvarovat jakýchkoliv retroaktivních zásahů, které snižují výnosy za příjem, příjmy za výrobu elektřiny a snižují nebo ohrožují ekonomickou životaschopnost těchto projektů. Takže to, co se tady teď chystá a co se má schválit, je v přímém rozporu s tímto článkem evropské směrnice,“ doplňuje právní expert Doucha.