Analytik Šnobr: Výstavba nových jaderných reaktorů nespasí Česko před zdražením elektřiny

V regionu střední Evropy aktuálně hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny. Již brzy proud draží o 20 až 40 procent. Představa, že problém vyřeší nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech, je naivní,“ tvrdí ve svém vystoupení na Investičním fóru 2020 analytik a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr.

Zdroj: Michal Šnobr_Twitter

Zdroj: Michal Šnobr_Twitter

 

Tvrdá kritika státu

Michal Šnobr je považován za předního energetického analytiku v České republice. Od roku 1998 působí Michal Šnobr jako externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky, které se intenzivně věnuje posledních deset let. Je aktivním investorem, minoritním akcionářem ČEZ a dlouhodobě se podílí na významných obchodech skupiny J&T právě v oblasti energetiky.

Jako analytik Šnobr často kritizuje současný management ČEZu a také energetickou politiku státu. Podle Šnobra vláda lže a podvádí, když mluví o energetické budoucnosti České republiky. Česko je podle Šnobra jedinou zemí ve vyspělém světě, která chce odklon od uhlí řešit stavbou velkého jaderného bloku.

„Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční až třetinové proti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční,“ prohlásil ve své přednášce na Investičním fóru Šnobr.

Zdražení elektřiny

Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více.

Hlavním důvodem je nejen stoupající cena emisních povolenek CO2, ale také již probíhajcí zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. Na konci prosince 2019 Německo zcela odstavilo prví funkční jadernou elektrárnu s tím, že další utlumí do konce roku 2022.

Německý trh potáhne ceny i v Česku, protože česká energetika je s německou těsně provázaná. „Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé,“ řekl Šnobr.

Za klíčovou pro vývoj v Evropě Šnobr považuje hranici mezi Německem, Českem a Polskem. „Jako jediní z okolních zemí jsme do Německa geograficky zapasovaní. V tomto směru se více stáváme další spolkovou zemí Německa. V energetice to tak je, tam to platí,“ dodal. Skutečnost, že česká a německá energetika jsou na sobě totálně závislé, se podle něj odrazí i na cenách elektřiny.

Zdražující povolenky

„Nejdražší obnovitelné zdroje postavené v letech 2000 až 2010 v Německu pomalu ukončí provoz, dotace začnou odpadávat. Nové zdroje už nemají tak vysokou podporu. Počítá se s tím, že podpora v Německu naposledy vzroste v roce 2020, ale pak se bude snižovat a do roku 2023 klesne o pětinu,“ popsal Šnobr předpokládaný vývoj.

Nedá se přitom podle něj čekat, že by to zlevnilo energii spotřebitelům. Šnobr totiž předpokládá, že ušetřené peníze budou vrženy spíše do trhu s emisními povolenkami. A to způsobí další růst jejich ceny až ke 35 eurům. Dražší povolenky mají motivovat znečišťovatele k ekologickým investicím, zároveň ale dál potáhnou nahoru ceny energií.

Deficitní zdrojů a drahé jádro

Pro vývoj cen v regionu bude důležitý i další faktor. Německo v letech 2021 až 2022 odstaví zbývajících 8,5 tisíce megawattů instalovaného výkonu svých jaderných elektráren, současně chce zavírat uhelné elektrárny.

Investice do obnovitelných zdrojů po snížení veřejné podpory přitom v Německu slábnou. A tak zatímco v letech 2010 až 2020 panovala v regionu právě kvůli boomu zelených elektráren velká nadprodukce elektřiny a Německo bylo jejím velkým vývozcem, bilance se rychle obrátí.

K vzestupu cen elektřiny by vedla i výstavba dalších jaderných bloků, ale podle Šnobra se žádná elektrárna pravděpodobně stavět nebude a politici lžou, pokud tvrdí opak.

„Jaderné elektrárny se nedaří stavět světovým velmocem. Politici to totálně ignorují. Je to absolutně katastrofální stav. Premiér v každé druhé větě říká, že dostaví další blok Dukovan. Zcela vědomě vám lžou a podvádí, když tvrdí, že nový jaderný blok bude stát 140 miliard korun. To zcela jistě stát nebude, bude stát dvojnásobek,“ uvedl Šnobr.

Podle Šnobra by se česká vláda ve své energetické politice neměla spoléhat na jádro. Odchod od uhlí se podle respektovaného analytika dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. Ojedinělá česká představa, že při tomto procesu pomůže stavba velkého jaderného bloku v Dukovanech, je podle Šnobra zcestná.

„Jádro je i v zemi, kde má tradici, velký problém na desítky let dopředu. Česko je jediná země na světě, která říká, že se v energetice všechno vyřeší jádrem. Je to naprostý nesmysl. Bez rozvoje obnovitelných zdrojů současně s plynem není možno opustit uhelnou energetiku,“ prohlásil Šnobr.