Analytici: Obnovitelné zdroje letos stále více porážejí uhelnou energetiku

• 23. 07. 2020
• Redakce

Boom solární a větrné energie

Výroba elektřiny z OZE letos v pololetí stoupla o 11 procent, hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o 32 procent.

“V transformaci evropského sektoru s elektřinou je to symbolický okamžik,” uvedl Dave Jones z Ember. Všechny země na tom však nejsou stejně, největším producentem elektřiny z uhlí je v EU Polsko, České republice patří třetí příčka, upozorňuje také.

“Pro státy jako Polsko nebo Česká republika tu je nyní jasná cesta ven, pokud se pro ni rozhodnou,” uvedl Jones také s poukazem na nový unijní plán na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Přelomová unijní dohoda EU Next Generation může podle něj státům pomoci urychlit přechod z uhlí na čistší zdroje okamžitým zvýšením investic do větru a soláru.

Zatímco poptávka po elektřině se propadla, produkce z větrných a solárních farem narostla, protože ve slunečném a větrném počasí najelo do provozu víc elektráren. Vlhké počasí na skandinávských trzích a na Pyrenejském poloostrově naopak podpořilo vodní energii.

Útlum výroby energie z uhlí

V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy klesla o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl OZE či pokles poptávky. Jak v EU klesá výroba elektřiny z uhlí, je nyní Česko třetím největším výrobcem elektřiny z uhlí v rámci EU. V roce 2015 bylo páté, nyní se dostalo před Španělsko a Itálii.

Z materiálu, který v pondělí schválila česká vláda, vyplývá, že těžba ve společnosti OKD, jediném tuzemském producentovi černého uhlí, by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. Tuto variantu na konci června označilo za nejvhodnější představenstvo firmy.

Analytici nedávno uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli.

Útlum uhelné energetiky potvrzují i závěry studie institutu Ember nebo nedávný výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor, která na letošní rok odhaduje rekordní míru uzavírání elektráren na fosilní paliva. Ve Španělsku má být podle tohoto průzkumu mezi roky 2020 a 2021 uzavřeno 69 procent elektráren, což podle programové ředitelky Global Energy Monitor Christiny Shearerové nemá obdoby. Naznačuje to podle ní snižování konkurenceschopnosti uhelné energie.

Analytici také upozorňují, že pandemie nemoci covid-19 snížila poptávku po elektřině, což přispělo k výraznějšímu poklesu spotřeby uhlí.

V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent, uvádí institut Ember. Minulý týden energetická společnost EDP oznámila, že plánuje uspíšit termín uzavření svých elektráren na uhlí v regionu již na rok 2021.

Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko pak uzavřely své poslední uhelné elektrárny v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent a poprvé byla nižší než v Polsku, které teď vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady.