Američané hodlají snížit náklady na solární energii o 60 % do roku 2030

Ministerstvo energetiky USA (DOE) minulý týden představilo plán, dle kterého by celkové průměrné výrobní náklady na výrobu elektřiny v solárních elektrárnách měly do roku 2030 poklesnout až o 60 %. Za tímto účelem se bude masívně investovat v USA do vývoje perovskitových solárních článků a také do zeefektivnění výroby solární energie ve velkých fotovoltaických elektrárnách.

Zdroj: NextTracker

Plán na snížení nákladů na výrobu solární energie

Joe Biden se v polovině listopadu 2020 stal novým americkým prezidentem. Podle amerických analytiků zabývajícími se obnovitelnými zdroji energie (OZE) to bude mít velmi pozitivní dopad na budoucnost tohoto odvětví.

Jako první krok směrem k podpoře OZE ohlásilo Americké ministerstvo energetiky (DOE) nový plán, jehož cílem je snížení celkových nákladů na výrobu solární energie z 4,6 na 2 US centy na 1 kWh do roku 2030.
Podle statistiky DOE se v současnosti náklady na výrobu solární energie ve velkých fotovoltaických elektrárnách v USA pohybují na hladině 4,6 US centu za 1 kWh. Růst efektivity solárních článků a pokles nákladů na jejich výrobu by ukousl z nákladů 1 cent z celkových nákladů.

Dalších 0,7 centu by se dalo ušetřit optimalizací přenosové soustavy a 0,9 US centu optimalizací provozních nákladů, snížením amortizace elektráren a vyšší energetickou výtěžností.

Pomocí těchto kroků DOE usiluje o to, aby se elektřina ze slunce stala levnější než z fosilních paliv, a to i bez státních dotací.

Jak chtějí USA tento plán dosáhnout?

Následující obrázek ukazuje odhady a plán Ministerstva energetiky USA v případě velkých fotovoltaických parků.



Co se týče malých elektráren na střechách rodinných domů, tak tam by USA chtěly dosáhnout náklad 5 US centů za 1 kWh. Nejlepší podmínky jsou na jihozápadě USA, a proto se očekává, že na jihu Kalifornie by v roce 2030 mohly být náklady na nové solární elektrárny na úrovni 1,6 US centu na 1 kWh.

Naopak na severu USA v Seattle (stát Oregon) budou náklady vždy vyšší a zde by Spojené státy chtěly náklady snížit na 2,6 US centu, což je ale níže než jsou v současnosti náklady na výrobu solární energie v Kalifornii.

Sázka na lepší technologii

S dalším poklesem nákladů na výstavbu a provoz solárních elektráren se zvyšuje poptávka po článcích, a tedy i jejich produkce. Trend poklesu nákladů na výrobu solárních článků je zobrazen na níže uvedeném obrázku.

Pro další snížení nákladů na výrobu solární energie američtí vědci vkládají naděje do nové generace perovskitových článků (oxid titaničito-vápenatý). Jejich další zdokonalení umožní nejen vysokou účinnost článků, ale také zásadní snížení nákladů jejich produkci v blízké budoucnosti.

Do roku 2030 bude DOE investovat 40 milionů dolarů do několika výzkumných programů v oblasti perovskitů. Cílem je také vytvoření nové vlastní výrobní základny v USA s kapacitou 4 GW ročně.

Zlepšení výkonnosti solárních elektráren

Kromě výzkumu nových technologií podpoří DOE také americké výrobce systémových komponentů pro fotovoltaické elektrárny za účelem vylepšení jejich efektivity. Celkem 7 milionů USD bude DOE alokovat do výzkumu střídačů, konektorů, kabelů, nosných konstrukcí a trackerů (tj. naklápěcích jednotek).

Tento plán je součástí nové americké iniciativy v oblasti solární energie, která podpoří výzkum solární energetiky a také koncentrátorových technologií (CSP) pomocí dotací ve výši až 40 milionů USD.

Cílem nového programu je snížit náklady na tzv. BOS (tj. náklady na systémové komponenty) a také prodloužit životnost stávajících solárních elektráren ze 30 až na 50 let.

Pomocí dotací chce americká vláda podpořit domácí společnosti ze sektoru výrobců trackerů – tj. společnosti jako Nextracker, PV Hardware a Array Technologies, které patří k předním světovým hráčům v daném oboru.

Uhlíková neutralita

Podle predikcí DOE bude globální energetická spotřeba stoupat, přičemž většina bude pokryta především energií z obnovitelných zdrojů. V roce 2050 budou obnovitelné zdroje generovat více než fosilní paliva.

Cílem Bidenovy administrativy je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality s tím, že celá ekonomika má být zcela napájena OZE do roku 2035. V klimatické otázce se Biden velmi rozporoval s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který naopak hodlal rozšiřovat neobnovitelné zdroje energie.