Aktuálně: Vláda dnes schvaluje rozdělení dotací pro nové OZE. Návrh budí velké rozpaky

• 12. 10. 2020
• Redakce

 

Nejméně 37 % dotací na podporu klimatické tranzice

Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Evropská Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici.

Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí.

Bohužel podle sdělení Komory OZE však vláda na podporu nových instalací OZE navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků NPO. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

„Jestli chceme něco pro klima udělat, to první je zbavit se v energetice uhlí. Transformace energetiky vyvolá v této dekádě nejméně 320 miliard korun investic do obnovitelných zdrojů, k čemuž bude potřeba  až 118 miliard korun veřejné podpory. Evropa nám teď nabízí z mimořádných fondů nejméně 182 miliardy, Ministerstvo průmyslu a obchodu ale navrhuje do obnovitelné energetiky poslat jen pět až deset miliard, tedy tři až pět procent,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Protest v Bruselu

„Společně s Evropskou federací obnovitelných zdrojů (EREF) požádáme Evropskou komisi, aby prověřila, zda český NPO respektuje princip 37 % prostředků na klimatická opatření. Budeme rovněž sledovat, jaká část peněz bude určena pro lokální spotřebu, malé a střední podnikatele, pro obce, domácnosti, a kolik peněz přistane u velkých elektrárenských a teplárenských společností,” dodal Štěpán Chalupa.

V přepočtu emisí na počet obyvatel a stejně tak na vyrobenou jednotku HDP, patří Česko ke státům s nejvyšší uhlíkovou intenzitou v EU.  Energetika (především výroba elektřiny a tepla z uhlí) se podílí na 39,5 % emisí skleníkových plynů v Česku.

O termínu ukončení provozu uhelných zdrojů jedná vládní tzv. Uhelná komise. „Hlavním tématem Komise je, jak zajistit dostatek elektřiny v náhradě za odstavené uhelné elektrárny. Výstavba nových obnovitelných zdrojů je přitom nejrychlejším, nejlevnějším, nejčistším, nejefektivnějším a nejbezpečnějším řešením,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Přes 320 miliard korun nových investic budeme podle ČVUT a Komory OZE přinese rozvoj obnovitelných zdrojů tak, aby odpovídal vládnímu scénáři do roku 2030.

Pouze 5 až 10 miliard korun na nové projekty v oblasti OZE

„Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby průměrné roční investice byly v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).

K vyvolání těchto investic bude potřeba veřejná podpora. Celkové její náklady pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně.

Ve výpočtu Komory OZE jsou navíc započítány i náklady na podporu akumulace elektřiny a tepla (celkem 26 miliard) a 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu.

Odhadovaná celková alokace pro NPO činí nejméně 182,1 mld. korun. Jde o peníze na granty, celkem 37 % výdajů však musí podporovat klimatickou tranzici, dalších 20 % pak tu digitální.

U klimatu se bude příspěvek opatření v rámci NPO k plnění cíle vypočítávat dle metodiky plynoucí z nařízení o společných ustanoveních v kohezní politice. Veškeré prostředky musí být zazávazkovány (přiděleny) do konce roku 2023 a podpořené projekty dokončeny do konce roku 2026.

Na transformaci energetiky se zaměřuje především komponenta (kapitola) 2.3 (Transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie), která je v gesci MPO a obsahuje celkem 7,66 miliard korun pro teplárenství a obnovitelné zdroje. Součástí komponenty by však měla být i podpora nových zdrojů na zemní plyn.

Dalších 235 miliónů obsahuje komponenta 2.7 (Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda). Obnovitelné zdroje mohou být součástí i komponent 2.2 a 2.5, o kterých však v pracovním materiálu, který měla Komora OZE k dispozici, dosud chyběly informace. Celkovou alokaci pro obnovitelné zdroje tak Komora OZE odhaduje na 5 až 10 miliard korun.

Nevyužitý potenciál rozvoje OZE

Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů určuje národní energeticko klimatický plán. Jeho největší slabinou je přecenění výroby čistého tepla z biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách, a naopak podcenění rozvoje zdrojů k výrobě elektřiny, opakovaně upozorňuje Komora OZE.

Vládní materiál předpokládá, že do konce této dekády se výroba zelené elektřiny zvedne o tři procentní body, ze 13,7 % v roce 2018 na 16,9 % v roce 2030. Většímu navýšení se MPO brání a opakovaně poukazuje na vysoké náklady na veřejnou podporu.

„Schválně si ta čísla pozorně porovnejte s tím, jak dnes uvažuje EU, která očekává, že v roce 2030 bude Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny obnovitelné elektřiny, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní,” uzavřel Chalupa.