Aktuálně: Více než 10 GW nových bateriových systémů žádá o povolení k připojení do sítí v Česku

Zdroj: Wikipedia
ČEZ hlásí převis poptávky nad nabídkou
Cestu k boomu BESS přinesla novela energetického zákona, které je označována jako Lex OZE 3. Společnost ČEZ Distribuce, která provozuje největší distribuční síť na českém území, reagovala na tuto novelu dne 19. září, kdy spustila příjem žádostí o připojení BESS.
Během prvních dvou týdnů obdržela ČEZ Distribuce celkem 1069 žádostí o připojení BESS o celkovém rezervovaném výkonu ve výši 7500 MW. V 70% jde o nové připojení akumulačního zařízení a 57% ze všech žádostí směřuje do napěťové hladiny vysokého napětí.
„Zájem o bateriová úložiště je enormní. Z pohledu požadavků na rezervace výkonu a příkonu převyšuje možnosti pro připojování těchto zařízení. Přestože jsme se na tento boom připravovali a investovali do posílení a rozvoje distribuční soustavy, nebudeme schopni ihned uspokojit požadavky všech zájemců,“ upozornila v této souvislosti na vývoj situace mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Praha a jižní Česko boom zatím zvládají
Druhý největší provozovatel elektrické distribuční sítě v jižní části Česka, kterým je společnost EG.D ze skupiny E.ON, začala přijímat žádosti o připojení samostatně stojících BESS už na jaře. Byla taj první ze všech 3 distributorů, jenž takto podpořila nadcházející boom BESS.
Podle zástupců EG.D má společnost nyní zasmluvněno připojení nových BESS o výkonu přes 1000 MW. „Na druhou stranu o připojení v současnosti žádá řada dalších projektů, jejichž kapacita přesahuje několik GWh,“ uvedl v květnu místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada na konferenci o energetice.
Poněkud jiná situace panuje v Praze, kde třetí provozovatel distribuční sítě PREdistribuce eviduje deset žádostí o připojení BESS o výkonu přes 100 MW. Místním specifikem Prahy je malé množství vhodných a cenově dostupných pozemků, pro připojení nových zdrojů včetně BESS. Toto výstavbu nových úložišť na území hlavního města výrazně limituje.
Zajímavá situace je u provozovatele přenosové sítě ČEPS, který již v polovině letošního roku evidoval zájem o připojení několik desítek projektů BESS o výkonu 1500-1800 MW. Jsou mezi nimi i velké systémy s kapacitou v řádu 500-700 MWh.
Rekordní zájem o dotace
Letos v květnu Státní fond životního prostředí (SFŽP) vypsal první dotační podporu z Modernizačního fondu na výstavbu volně stojících velkokapacitních baterií (BESS). O nové dotace projevil zájem rekordní počet investorů, kteří přihlásili celkem 776 projektů v oblasti nových BESS.
Zájem investorů o dotace byl rekordní. Investoři podali projektové záměry a požádali o dotace ve výši 8 miliard, což je 4krát více než alokovaná rozpočet ve výši 2 miliard korun.
V dotační výzvě všaj uspělo pouze 56 žádostí. Většinou se jednalo o neznámé investory mimo tradiční sektor moderní energetiky. Největší podíl dotací získala polostátní skupina ČEZ, která uspěla v 18 projektech a získala dotace v celkové výši 726 milionů korun.
K úspěšným žadatelům o dotace patří firemní skupina Opuncie, která od státu získala příslib dotací v celkové výši 366 milionů korun pro 17 různých BESS projektů. Dalším úspěšným hráčem je společnost Green Power Plant 1, která uspěla s 10 BESS projekty, na která má získat dotace ve výši 463 milionů korun z Modernizačního fondu.
Z tradičních hráčů známých ze solárního byznysu se dařilo společnosti GreenBuddies. Dotace na nové BESS z jejího portfolia získala společnost Greenbuddies Langa Project Fifteen, což je společný projekt, za kterým stojí joint-venture českých Greenbuddies a francouzské firmy Langa.
Mega Boom baterek
V současnosti v Česku žádají investoři o připojení více než 10 GW nových BESS. Řada těchto projektů je spekulativní povahy a zřejmě nikdy se nebudou realizovat. Podobný vývoj přinesla první vlna solárního boomu v Česku v letech 2009-2010, kdy bylo podáno více než 7 500 MW žádostí o připojení, ale nakonec se do sítě v té době připojily fotovoltaické projekty o celkovém instalovaném výkonu ve výši přes 2 200 MWp.
Podle expertů je však jisté, že v letech 2026-2028 se do sítí v Česku připojí nové BESS o výkonu v řádu několika tisíc MW. Česko tak po druhé vlně solárního boomu v letech 2023 a 2024, kdy se do sítě připojilo téměř 2 000 MWp nových fotovoltaik, zažije první obří vlnu bateriových úložišť.