Nové kapacitní aukce: Jaké dopady budou mít na rozvoj trhu akumulace energie a fotovoltaiky v Česku?

• 05. 10. 2026
• Redakce

Jaké dopady budou mít aukce na rozvoj  fotovoltaických elektráren a bateriových systémů akumulace energie? Proč stát zavádí dva typy aukcí? Kdy se spustí první aukce? Proč je čerpání provozní podpory a účast v kapacitním mechanismu je neslučitelná?

Na tyto a další otázky můžete diskutovat Ing. Tomášem Petříkem Smejkalem, vedoucím Oddělení strategie na MPO během konference Smart Energy Forum v Praze.

SN: V české energetice se brzy spustí nové aukce v rámci kapacitních mechanismů (AKM) o desítky miliard korun. Co bude jejich hlavním cílem? Kdy proběhne první kolo AKM?

Hlavním cílem je reagovat na Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti, které identifikovalo pro ČR možné dílčí problémy se zdrojovou přiměřeností. Cílem je tedy zajištění dostatečné kapacity pro pokrytí výrobní přiměřenosti.

Co se týče samotných aukcí, tak došlo k prodloužení tzv. předběžného posouzení, které je podmínkou pro účast v aukci, do 18. listopadu 2026. Samotné podávání cenových nabídek proběhne pravděpodobně v prvním kvartálu roku 2027. V tomto termínu proběhne tzv. hlavní aukce na šest let dopředu a také tzv. dodatečné aukce na pět a čtyři roky dopředu, následně budou probíhat ještě tzv. doplňkové aukce, které budou probíhat jeden rok dopředu.

Zní to trochu komplikovaně, ale na stránkách ČEPS je to uvedeno velmi přehledně. Existují pak dvě délky smluv, jednoleté a patnáctileté. Jednoleté jsou zjednodušeně pro stávající zdroje a patnáctileté opět zjednodušeně pro nové zdroje.

SN: Kolik GW bude stát v rámci prvního kola AKM poptávat?  Kdo bude celý systém AKM spravovat?

Objem aukce ještě nebyl zveřejněn. Bude zveřejněn až v návaznosti na výsledky předběžného posouzení, a to z toho důvodu, aby byly zajištěna dostatečná likvidita aukce, respektive soutěž. Kapacitní mechanismy „spravuje“ společnost ČEPS, se kterou budou poskytovatelé kapacity uzavírat smlouvy.

Pravidla jsou však zakotvena v primární i sekundární legislativě, což je v gesci primárně Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). MPO mělo také na starosti vyjednávání s Evropskou komisí s ohledem na tzv. notifikaci a stará se o to, aby byly dodrženy podmínky souladu s veřejnou podporou.

Na „chodu“ kapacitních mechanismů také spolupracuje celá řada subjektů včetně operátora trhu s elektřinou (společnosti OTE), Energetického regulačního úřadu, Úřad pro ochranu veřejné soutěže atd.

SN: Velký zájem o kapacitní platby v rámci plánovaných AKM panuje mezi provozovateli bateriových úložišť (BESS). Jaké specifické podmínky budou platit pro BESS v rámci AKM?

Celotržní kapacitní mechanismus je technologicky neutrální, proto se dá říct, že pro jednotlivé technologie neexistují žádné specifické podmínky. Pro bateriová úložiště však existují specifické hodnoty některých parametrů. V tomto ohledu se jedné zejména o tzv. faktor způsobilého výkonu a vyrovnávací částka, nad kterou je poskytovatel nucen vrátit finanční prostředky, což zajišťuje, aby nedošlo k překompenzaci a také fakt, že bateriová úložiště profitují z rozdílů ceny v rámci trhu, což je odlišuje od výrobních zdrojů.

SN: Pro ekonomiku jednotlivých technologií je zásadní tzv. de-ratingový faktor neboli faktor způsobilého výkonu v rámci AKM. Co je to a jak funguje de-ratingový faktor? Jaká diferenciace nastává u bateriových úložišť v rámci stanovení de-ratingového faktoru?

Tzv. celotržní kapacitní mechanismus (na rozdíl od tzv. strategické rezervy) musí být otevřen všem technologiím. Zároveň je však nutné zohlednit, že různo technologie nemají stejnou schopnost poskytnou kapacitu v tzv. období nedostatku A právě toto je zohledněno v tzv. faktoru způsobilého výkonu (tzv. derating). V tomto ohledu je nutné uvést, že tyto faktory nejsou stanoveny na národní úrovni, ale jsou stanoveny na úrovni EU.

U bateriových úložišť závisí hodnota toho faktoru na době využití maxima výkonu (respektive tzv. „C-rate“). Uvažovány jsou hodnoty využití maxima výkonu od 1 hodiny do 8 hodin. Čím vyšší je hodnoty využití výkonu, tím vyšší je hodnota faktoru způsobilého výkonu. Konkrétní hodnoty pro jednotlivé technologie jsou zveřejněny na stránkách provozovatele přenosové soustavy společnosti ČEPS.

SN: Pro některé provozovatele zdrojů může být významnou překážkou neslučitelnost kapacitního mechanismu s provozní podporou, například zeleným bonusem nebo podporou KVET. Mohou se tyto zdroje také zúčastnit AKM?

Čerpání provozní podpory a účast v kapacitním mechanismu je neslučitelná. Případný poskytovatel kapacity se musí provozní podpory zříci již při přihlášení do aukce. O provozní podporu přichází, i když v aukci neuspěje. Toto opatření má zamezit tzv. překompenzaci z titulu čerpání více druhů veřejné podpory a související spekulaci. Souběh investiční podpory, která byla získána před přihlášením do aukce je možný, ale v případě úspěchu v aukci již není možné o investiční podporu žádat.

SN: Kdo ponese náklady kapacitního mechanismu?

Rámec veřejné podpory tzv. Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF) stanovuje, že náklady spojené s kapacitním mechanismem musí být hrazeny konečnými zákazníky, respektive spotřebiteli elektřiny. Rámec veřejné podpory zakotvený v CISAF také stanovuje, aby 90 % nákladů bylo rozloženo na spotřebitele, kteří odebírají 1-5 % hodin nejvyšších cen, což má odrážet období největšího nedostatku. Vnímáme, že logika je, že tento cenový signál dále napomůže snižování období nedostatku a povede tedy k snížení potřeby zajištění dodatečné kapacity.

I přes to, že určitým způsobem chápeme logiku toho požadavku, tak samotná implementace má řadu úskalí, které musíme ještě vyjasnit, jak na úrovni EU, tak na národní úrovni. Máme na to však ještě čtyři roky, než začnou náklady vůbec „nabíhat“.

Na tyto a další otázky můžete diskutovat Ing. Tomášem Petříkem Smejkalem, vedoucím Oddělení strategie na MPO během konference Smart Energy Forum v Praze.