Aktuálně: Bude stát znovu osekávat podporu pro soláry z doby boomu před 14 lety?

• 09. 09. 2024
• Redakce

První neúspěšný pokus

Vláda Petra Fialy (ODS) v polovině května 2023 oznámila ve svém úsporném balíčku „konec dotačnímu byznysu“, což mělo znamenat zrušení takzvaných národních dotací ve výši 54,5 miliardy korun.  Součástí balíčku pro ozdravení státních financí mělo být mimo jiné škrtání provozní podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Ministr financí Stanjura (ODS) v této souvislosti v květnu minulého roku potvrdil záměr snížit objem vyplácených provozních dotací pro OZE minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ dodal tehdy Stanjura.

Podle Stanjury je dlouhodobě jasné, že zejména ve fotovoltaice jsou vyplácené podpory příliš vysoké. „Pokaždé, když se o tom ve veřejném prostoru mluví, tak slyšíme zejména od těch, kteří ty peníze inkasují, že budou arbitráže a že se budou soudit. To riziko je ale podle mě únosné. Vláda, já i pan ministr průmyslu jsme připraveni toto riziko na sebe vzít a snížit ten objem (dotací),“ pronesl Stanjura.

„A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků. My tu odvahu máme, my s tím návrhem přijdeme. Já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, že toto konkrétní opatření bude mít mnohem širší podporu než jenom vládních stran,“ uzavřel Stanjura.

Svůj záměr nakonec ministr Stanjura ani vláda nerealizovali. Vyplácení podpory pro fotovoltaické elektrárny z doby boomu pokračuje bez omezení do současnosti. Je možné, že se tehdy ministr Stanjura polekal hrozby solárních arbitráží.

„Zpětná změna dotačních pravidel by pro velké množství provozovatelů OZE, kteří splácí dlouhodobé úvěry, byla likvidační. Dle našeho právního názoru by se navíc velmi pravděpodobně jednalo o nepřípustnou protiústavní retroaktivní změnu pravidel, která by vedla k řadě  soudních sporů a arbitráží, ve kterých by nemělo být ministerstvo financí úspěšné“, řekla před rokem Anna Francová, vedoucí advokátka v týmu energetického práva ve Frank Bold Advokáti. 

Navrhované zrušení provozní podpory by totiž bylo v rozporu s principem legitimního očekávání výrobců elektřiny z OZE. Konečné závěry však bude možné učinit až na základě konkrétnější podoby této části konsolidačního balíčku,” dodala. Francová.

Pokus číslo 2

Po roce se opět řeší financování státního rozpočtu na příští rok a rostoucí deficit. A znovu se objevuje návrh na osekání provozních dotací pro fotovoltaiky z minulosti. Znovu se hraje o desítky miliard, které Ministerstvo financí  musí profinancovat jako úhradu dotací  na zelenou elektřinu.

Státu v rozpočtu schází cca 20 miliard, které by stát měl podle zákona poslat provozovatelům solárních a jiných dotovaných elektráren. Vláda však hodlá dodržet svůj slib ohledně snižování schodku, namísto dotování solárů z minulosti.

„Probíhají jednání, jak snížit celkový objem dotací na OZE,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous pro portál SZ Byznys minulý týden.

Letos má podpora činit podle odhadů 36,8 miliardy korun, z toho státní rozpočet zaplatí 12,85 miliardy. Zbytek se se promítá do faktur spotřebitelů, tedy rovnou do cen elektřiny. Tento příspěvek je však zastropován částkou 599 korun za megawatthodinu včetně DPH. Tento limit nemůže být podle stávajícího zákona překročen v případě domácností.

Výpadek v rozpočtu přes 20 miliard je pro vládu vážný problém. Jde o stejně peněz, o kolik má příští rok klesnout deficit státního rozpočtu. Jinými slovy, kdyby se nenašly a vláda si je musela půjčit, nesníží schodek, jak doposud slibovala. Stejnou částku, tedy 20 miliard, ministři už slíbili pro příští rok na zvýšení platů ve státní sféře.

Hloupý krok

Stát v minulosti podporu „solárním baronům“ několikrát osekal, naposledy v roce 2019 zavedením zvýšení solární daně. Další zásah sliboval ministr financí Zbyněk Stanjura loni při tvorbě konsolidačního balíčku, kde jednou z největších součástek mělo být snižování dotací všeho druhu.

Ministr Stanjura  loni v květnu nakonec svůj záměr znovu osekat podporu provozovatelům solárních elektráren nerealizovatl. Právě kvůli riziku arbitráží se ale nakonec nestalo vůbec nic a ke krácení dotací došlo jen tak, že stát přehodil solární poplatky zpět na spotřebitele.

V současnosti nelze pochybovat o tom, že ministr Stanjura dobře ví  o riziku arbitráží a jen „lišácky“ říká to, co lidem dobře zní a nad čím si jako loni zpětně umyje ruce – s posteskem, že to chtěl aspoň zkusit, ale nešlo to. Proto jeho návrh na osekání dotací dopadne jako loni- vyšumí do prázdna.

Navíc, již v roce 2019  stát v souvislosti s navýšením solární daně důkladně kontroloval a počítal spolu s Evropskou komisí, zda-li jsou vyplácené dotace solárníkům přiměřené. Jestli tehdy dospěl k tomu, že dál už v krácení jít nelze, protože jednou bylo něco slíbeno a v právním státě se takové sliby dodržují, pak nemá smysl téma znovu otvírat.

V neposlední řadě je třeba v Česku podporovat rozvoj zelených zdrojů, které budou stavět soukromí investoři a bez jejich zapojení to nepůjde. Proto neexistuje žádný rozumný důvod jim posílat vzkaz, že v Česku měníme pravidla pokaždé, když se ve státním rozpočtu objeví díra.

Je škoda, že ministr financí svoji „předvolební rétorikou“ poškozuje obnovitelné zdroje a ohrožuje zdejší investiční prostředí, které je citlivé na další zásahy ze strany státu.