Aktuálně: Brusel zamítl plán rozvoje čisté energetiky v Česku

• 20. 10. 2020
• Redakce

Malé ambice

Ve svém stanovisku Evropská komise kritizuje  České republice vytýká, že i přes doporučení Komise je český plán v zelené energetice málo ambiciózní. Cíle obnovitelných zdrojů nenaplní 23% podíl, který by podle propočtů Komise mohlo Česko v roce 2030 dosáhnout.

Komise kritizuje především nízkou ambici v rozvoji obnovitelných zdrojích a ve snižování energetické náročnosti. V obou případech český návrh neodpovídá ani nejnižším možným cílům, pracuje s nesprávnou metodikou.

Další výtka Komise ve věci NKEP se týká rovněž chybějícího vyčíslení dotací pro fosilní energetiku a popisu, jakým budou odstraněny, dále chybějící cíle pro veřejný výzkum a inovace pro prioritní oblasti Energetické unie či pomalou přípravu energetické legislativy.

„K tomu je potřeba dodat jednu zásadní poznámku: celé je to především ke škodě občanů a podniků v Česku. Vládní návrh NKEP totiž v praxi neznamená nic jiného, než zbytečně nízkou podporu pro domácnosti a podniky na opatření, která jim sníží účty za energie a zároveň sníží znečištění ovzduší,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Musím říct, že je to velmi paradoxní v této době, protože přesně na tato opatření nám EU dává nové a nové fondy. Reálně hrozí, že stamiliardy korun tak skončí spíš u velkých elektráren a tepláren, místo aby pomohly malým a středním podnikům a domácnostem. Bude to promarněná příležitost pro pracovní místa a rozvoj instalačních a výrobních firem pro tyto malé a střední instalace,“ dodal Chalupa.

Sektoru OZE hrozí stagnace

Podle stanoviska Komise není jasné, zda v rámci NKEP bude po letech stagnace stačit k urychlení růstu obnovitelných zdrojů například výstavby geotermálních zdrojů nebo přidání 2 GW fotovoltaických elektráren během tohoto desetiletí.

“V současné době stále neexistuje podpora pro obnovitelné zdroje nad 10 kilowattů (mimo biomasu) a Česko neučinilo dost pro objasnění budoucích nabídkových a investičních podmínek ve svém konečném plánu,” uzavírá připomínku Komise.

V části věnované přímo úpravám zákona o podporovaných zdrojích pak Komise konstatuje, že: ”Navrhovaná opatření nejsou dostatečně podrobná a jejich dopady nejsou relevantně kvantifikovány, aby bylo možné posoudit, zda budou stačit ke zvrácení současné stagnace obnovitelných zdrojů.”

Dobrá zpráva

Zájem EU o zvýšení podílu čisté elektřiny je výborná zpráva pro českou energetiku. Uhelné elektrárny a teplárny jsou největším klimatickým problémem země. Střední, opatrný rozvojový scénář Komory OZE by pro Česko znamenal, že v roce 2030 bychom spotřebovávali nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE, což odpovídá zhruba dvojnásobku současné spotřeby čisté elektřiny.

Růst o OZE bude tažen rostoucím zájem domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také pokračujícím poklesem cen čistých technologií a poklesem zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Přinese přes 320 mld korun nových investic (spočítalo ČVUT a Komora OZE), bude však potřebovat veřejnou podporu až 118 mld korun. 

„Vynikající zpráva je, že na pokrytí těchto nákladů veřejné podpory bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz. Jde o hned několik evropských zdrojů. Zásadní jsou dva zdroje: Národní plán obnovy (Green Deal) diskutovaný na vládě v pondělí a Modernizační fond, jehož podmínky finišují ministerstva,“ dodává Komora OZE.

Je škoda, že podle dostupných informací se však zdá, že česká ministerstva v obou programech dávají přednost podpoře velkých elektrárenských a teplárenských firem, před malými a středními podnikateli a obcemi.