300 milionů: Pražské vodárny připravují masívní investice do fotovoltatických elektráren

• 26. 11. 2025
• Redakce

Snížení energetické náročnosti provozů

Metropolí vlastněná Pražská vodohospodářská společnost (PVS) uvedla nedávno do provozu novou fotovoltaickou elektrárnu (FVE) na vodojemu Kopanina v Praze 5. Projekt je součástí první etapy instalace fotovoltaických elektráren na objektech vodohospodářské infrastruktury hlavního města.

„Pražské vodovody a kanalizace ctí dlouhodobě strategii skupiny Veolia, která pracuje na snížení své environmentální zátěže prostřednictvím špičkové technologie a maximální podporu inovací. Tohle je jeden z dílčích cílů,“ zdůraznil generální ředitel PVK Petr Mrkos.

Elektrárna s celkovým výkonem 273,7 kWp má roční výrobu elektřiny odhadovanou na 265,5 MWh, což pokryje až 49 procent roční spotřeby areálu. Instalace přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého přibližně o 228 tun ročně. Cílem je také snížit energetickou náročnost provozů.

Zhotovitelem stavby byla společnost IBG Česko. Celkové investiční náklady činily necelých 17,3 milionu korun, z čehož 38,9 procenta je hrazeno z dotace Modernizačního fondu Státního fondu životního prostředí ČR.

Sázka na vlastní spotřebu i sdílení energie

Výstavba FVE Kopanina podle něj navazuje na strategii PVS v oblasti environmentální odpovědnosti a efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie. Elektrická energie vyrobená z FVE se primárně spotřebuje v areálu vodojemu, přetoky jsou pak formou sdílení využity v areálu Ústřední čistírny odpadních vod Praha (ÚČOV). Sejný postup bude i v dalších areálech PVS

Cílem projektu je snížit energetickou náročnost provozů a podpořit udržitelné hospodaření s energiemi. V budoucnu se vodojem Kopanina v Praze 5 i fotovoltaická elektrárna na něm rozšíří.

První etapa projektu zahrnuje devět pilotních FVE umístěných na čerpacích stanicích a vodojemech s celkovým výkonem 1,6 MWp a roční výrobou přibližně 1 500 MWh. Dokončení výstavby této etapy je plánováno do konce letošního roku.

„Dlouhodobé plány PVS počítají s několika etapami realizace FVE s investičními náklady jednotlivých etap v rozmezí 150 až 300 milionů korun bez DPH. V cílovém roce 2030 plánuje,r instalaci FVE na 70 objektech vodohospodářské infrastruktury s celkovým výkonem téměř 19 MWp a roční produkcí necelých 19 tisíc MWh elektrické energie,“ uzavřel Mrkos.

Další etapy se zaměří na areály s větší využitelnou plochou pro instalaci solárních panelů. Díky systému sdílení energie bude možné přebytečnou výrobu využívat v provozech s vyšší spotřebou, především na ÚČOV.