180 miliard: Evropská komise dnes schválí český Národní plán obnovy. Podporu získají zelené a digitální technologie

• 19. 07. 2021
• Redakce

Představení Národního plánu obnovy

Premiér Babiš dnes předsedkyni Evropské komise přivítá ve Státní opeře, kde byla při nedávné rekonstrukci využita řada nových technologií. Právě na ně a na podporu zelených a digitálních technologií jsou zaměřeny projekty, které budou v rámci Národního plánu obnovy podpořeny.

Předložení národních plánů obnovy členskými státy EU je podmínkou pro čerpání z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility), který je největším nástrojem v rámci plánu obnovy EU (Next Generation EU). Ten byl spolu s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 přijat na mimořádném jednání Evropské rady v červenci 2020. Česká republika předložila Národní plán obnovy Evropské komisi 2. června 2021.

„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a nyní je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde by měla jednat s Babišem.

Podpora zeleným projektům a inovacím

Český Národní plán obnovy je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) půjde 41 procent celkové sumy.

Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví. V rámci NPO se má podpořit řadu inovací v oblasti nových obnovitelných zdrojů či akumulace energie. Díky NPO se v Česku podpoří prodloužení úspěšného programu Nová zelená úsporám.

Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.

Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas Komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.