Kladno umožní občanům samovýrobu elektřiny a bude s nimi diskutovat energetickou proměnu města

Datum: 28. 11. 2019
Středočeské město Kladno bude usilovat o chytrý a zároveň udržitelný rozvoj do roku 2050. V rámci evropského projektu SPARCS se hodlá Kladno stát městem s nízkými emisemi skleníkových plynů. Nově zde vznikne nejméně jeden energeticky soběstačný, a dokonce plusový komplex či čtvrť, která umožní aktivní zapojení kladenských obyvatel do energetické strategie nebo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny.

Město Kladno


Ekonomicky udržitelný rozvoj

Kladno letos jako jediné z českých měst uspělo v letošní výzvě Evropské komise zaměřené na Smart Cities&Communities a účastní se spolu s hlavním partnerem – Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT – prestižního mezinárodního projektu SPARCS. Specifikem Kladna pak bude hledání možností šetrného, ale efektivního využití velkého podzemního vodního rezervoáru v rámci tepelného hospodářství.

Kladno jako jedno z prvních měst z České republiky získalo možnost podílet se na pětiletém mezinárodním projektu SPARCS, zaměřeném na budoucí ekonomicky udržitelný rozvoj evropských měst, který bude zároveň šetrný k přírodě i lidem. Projekt byl zahájen letos v říjnu. 

„Projekt nám umožní navázat úzkou spolupráci s českými i zahraničními vědci, na kterou bychom jinak jen těžko dosáhli, a vědecké sféře zase ověřit si její poznatky v praxi, tedy v provozu města. Pro Kladno tak může projektový tým vymyslet i řešení, která ještě nejsou v tuzemsku vyzkoušená. SPARCS podporuje účastnická města ve společné vizi zvyšování životního standardu, šetrné energetické politice, zlepšení kvality ovzduší, elektromobilitě a digitalizaci,“ vysvětluje zaměření projektu kladenský primátor Dan Jiránek.

„Hlavní myšlenkou je, aby města byla aktivním přispěvatelem do energetické bilance, aby tedy jen neodebírala elektřinu a tepelnou energii z nadřazené energetické sítě, ale elektrický proud a teplo také sama produkovala. V Kladně by postupně měla vzniknout oblast či čtvrť, která vyrobí během roku více, než spotřebuje, a přebytek bude dodávat do sítě. Tak je možné například vykrývat nečekané výkyvy odběru v nadřazené síti. Město může postupně dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality, kdy produkování skleníkových plynů z primárních zdrojů město kompenzuje vlastní výrobou energie z obnovitelných nebo druhotných zdrojů,“ podotkl Michal Kuzmič z týmu ČVUT UCEEB.

Pětiletý projekt, který je součástí většího evropského programu Evropské komise na podporu vědy a výzkumu HORIZON 2020 a spadá pod oblast Společenských výzev, sdružuje v jedno společné konsorcium celkem 31 partnerských organizací ze sedmi evropských měst. „Jeho hlavní devízou bude kromě spolupráce municipalit s vědeckými inovátory systematické vedení k vizi a sdílení informací a zkušeností se všemi partnery,“ dodal kladenský radní pro rozvoj Lukáš Hanes.

Sdílení zkušenostmi z oblasti udržitelné energetiky

Kromě hlavního partnera ČVUT UCEEB pomohou Kladnu s mapováním výchozího stavu, stanovením konkrétních ambiciózních cílů a cesty k jejich dosažení, přípravou podmínek pro uskutečnění a hledáním financování také tzv. vedoucí města – Espoo z Finska a Lipsko z Německa. Ta mají jako lídři se zkušenostmi z oblasti udržitelné energetiky vytvoření vizí za sebou a investice hodné 21. století již realizují. Například město Espoo, které je považováno za nejudržitelnější město Evropy, energeticky plusovou čtvrť právě tvoří.

Jednou z priorit Kladna je vytvořit zhruba do dvou let standardizovaný plán pro bezuhlíkové a energeticky efektivní město, tzv. SECAP (SustainableEnergy and ClimateActionPlan), který v České republice má či na něm pracuje zatím třináct měst. V něm se mimo jiné zaváže, že do roku 2030 sníží emise města o 40 %, a to především u skleníkových plynů.

Mezi první úkoly v projektu SPARCS bude také v nadcházejících měsících patřit mapování Kladna v oblasti strategického plánování včetně plánování územního, dále provedení širšího energetického auditu města a vytvoření jeho výchozího profilu jako základu pro stanovení Vize 2050, do níž se promítne Plán udržitelné mobility, který už město má. 

Vizi by Kladno mohlo představit veřejnosti již na konci příštího roku. „Následně bychom chtěli přímo s občany i místními firmami či investory nad dokumentem diskutovat a zapojit je do procesu rozhodování o reálných cílech a jejich naplnění. Rádi bychom docílili toho, aby lidé měli zájem na tom, jak město energeticky funguje. Každý totiž může zodpovědně přispět k rozšíření alternativních zdrojů energie na úkor fosilních paliv. Pouze s pomocí samotných obyvatel totiž můžeme zásadně snížit emise skleníkových plynů, posílit energetickou soběstačnost a dosáhnout skutečné, nikoli předstírané udržitelnosti provozu města pro další generace,“ konstatoval Dan Jiránek.

Důraz na flexibilitu a lokální zdroje

Podle Tomáše Váchy z ČVUT UCEEB je zapojení obyvatel do energetické „plusovosti“ města technicky možné, a to díky jejich spoluúčasti na budování a provozu lokálních energetických systémů, například fotovoltaických a fototermických systémů, tepelných čerpadel aj. 

„Jsou ale i jiné způsoby, například že domácnosti výměnou za zvýhodněné podmínky od dodavatele energie flexibilně reagují na potřeby sítě. Třeba tím, že spotřebič zapnou v určitou hodinu, kdy lokální zdroje vyrábějí nejvíce. Pokud je takových domácností hodně, může tato flexibilita kompenzovat třeba okamžitou nadprodukci energie v síti. Tento proces je možné postupně automatizovat,“ nastínil možnou budoucnost evropských udržitelných měst vedoucí týmu sociálních vědců ČVUT UCEEB Vácha.


Kladenská vize: využití důlní vody pro teplo domovů

Ambiciózní cíle v oblasti energetiky si dala v minulých letech i další česká města, od kterých může Kladno čerpat zkušenosti a spolupracovat i přesto, že nejsou účastníky projektu SPARCS. Město Litoměřice například hodlá využít pro vytápění města geotermální energii z hlubinných vrtů. I Kladno má své specifikum.

„V kladenském podzemí se nacházejí miliony kubíků důlní vody, které by mohly sloužit jako obrovský tepelný zásobník. V létě by se voda pod zemí ohřívala ze sluneční energie a v zimě by akumulované teplo mohlo vytápět město. Je to však samozřejmě velmi finančně náročné a musela by se pečlivě prověřit otázka proveditelnosti. V nizozemském městě Haarlem už ale takový projekt funguje, takže řešitelné to je,“ nastínil jednu z možných vizí budoucnosti městské energetiky, kterou budou ve SPARCS diskutovat vědci s městskými odborníky, primátor Dan Jiránek. 

Zdroj: SolarniNovinky.czFoto: Archiv
Facebook
Přečteno: 262x
E-mailový zpravodaj

Aktuální zprávy z oblasti fotovoltaiky a akumulace energie
jsem člověk
jsem robot
NEJČTENĚJŠÍ
Dnes
x

Využíváním těchto služeb souhlasíte s používáním a ukládáním cookies. Více o cookies najdete v části Pravidla cookies.

Podmínky užívání   |  Redakce   |  English   |  Facebook   |  Ochrana údajů
© Copyright Solární Novinky.cz. Všechna práva vyhrazena.
Top50 Solar
Portál Solární novinky.cz je nejčtenější odborné online medium, které se věnuje následujícím tématům: Fotovoltaické panely, měniče, mikro střídačea FVE
Generováno 0.3 s
CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/) RS_PROHLIZEC:DALSI HTTP_REFERER: