Ze strany ministerstva průmyslu a obchodu či ministerstva financí zaznívají v poslední době úvahy o možném prodloužení solární daně i po 31.12. 2013. Tento krok by byl pro většinu podnikatelů ve fotovoltaice doslova likvidační. Retroaktivní solární odvod má podle průzkumu CZEPHO mezi provozovateli FVE drastické dopady již nyní.
Finanční problémy spojené se zpětným snížením podpory formou solárního 26% odvodu pociťují všichni provozovatelé elektráren, které CZEPHO oslovila. V době, kdy s podnikáním v tomto oboru totiž nemohli tuto položku zahrnout do svých finančních plánů. Mnohdy daň doslova ohrožuje samotnou existenci firmy.
„Solární daň způsobila platební neschopnost firmy. Provoz FVE jsme museli dotovat. Bez dotování z jiné společnosti, jejímž majitelem je jeden ze společníků, bychom nebyli schopni splácet úvěr a úroky z úvěru. Za rok 2011, kdy solární daň činila 773.845,52 Kč, jsme museli provoz dotovat částkou 268.913,15 Kč,“ popisuje situaci například Hana Havlíková, ekonomka firmy Hydraulik servis – Elektrovolt z Bohuňovic, která provozuje od roku 2010 FVE o instalovaném výkonu 200 kWp.
V praxi se také na konkrétních příkladech ukazuje, že solární daň kromě okamžitého dopadu na hospodaření firem také výrazně posouvá návratnost investice za zákonem garantovanou hranici 15 let. Řádově se jedná o zhoršení hospodářského výsledku o víc jak 600 tis. Kč ročně. Doba návratnosti investice se zvýšila až na 17 let.
"Nastaly problémy s cash flow, kdy firma nebyla schopna řádně dostát svým závazkům vůči dodavatelům a státu a mateřská společnost byla nucena doplnit tyto chybějící finance ze svého provozního hospodářského výsledku,“ potvrzuje Mgr. Marek Skoumal, jednatel společnosti EIKA ENERGO ze Znojma, která provozuje již od roku 2009 na střechách svých budov elektrárnu s výkonem 141 kWp.
Za této situace nejen nepřináší fotovoltaická elektrárna zisk, ale znamená naopak často ohrožení i pro soukromý majetek provozovatele. Dopady prodloužení odvodu, by proto byly v mnoha případech i lidsky tragické. Jeden jednatel firmy je v předčasném důchodu, takže dotace jde z našetřených peněz – vzhledem k výdajům při stavbě FVE je tato částka velmi omezená.
Druhý jednatel je v pracovním poměru s příjmem cca 25.000 měsíčně – dotace výroby je velmi nejistá až nemožná. Považujeme solární daň za „znárodnění“ . Přestat podnikat ve fotovoltaice ale není možné, protože máme závazky k bance a zastavěný majetek rodiny ve výši 18 mil Kč!
V současné době neuvažujeme o zisku, ale o minimalizaci ztrát,“ přiznává spolumajitel společnosti P.J. SUN z Šenova u Nového Jičína Mgr. Petr Žemlík. Jeho firma provozuje dvě instalace o výkonech 100 kWp a jen za loňský rok pro ně museli majitelé najít prostředky pro dotaci ve výši kolem 200 tisíc korun. Před ještě drtivějším dopadem je uchránilo jen vyjímečně slunečné počasí, které výrazně zvýšilo v loňském roce výrobu FVE.
Vyšší výroba díky počasí, které však v následujících letech pochopitelně tak příznivé být nemusí, zachraňuje i další podnikatele. „Vzhledem k tomu, že jsme plánovanou výrobu překročili nemáme "zatím" nepřekonatelný problém s úvěrující organizací. Naše cash flow jde však do mínusu a museli jsme požádat úvěrující organizací o změnu podmínek plnění fondů (Dluhové služby a Fondu oprav na měniče) tj. prodloužení naplnění ze 2 let na 5 let a u FO o snížení odvodu na polovinu. Přitom jsme počítali, že daň v roce 2013 skončí,“ popisuje majitel Elektrárny Lešná (100 kWp v provozu od roku 2009) Zdeněk Hotmar.
Podobně vidí dopady případného pro solární daně například i Karel Schuster majitel firmy RACER z Vojkovic: „Dotuji FVE z jiného podnikání částkou cca 240 000 Kč za rok 2011, za rok 2012 to bude cca 200 000Kč. Vzhledem k tomu zatím nejednám o prodloužení úvěru, ale samozřejmě to negativně ovlivňuje i další podnikání. Počáteční investice vlastních zdrojů cca 1,8mil Kč + cca 440 tis dotace za rok 2011 a 2012, z toho se za dva roky nevrátilo nic ... V případě stejné investice do mého dalšího podnikání (oprava a pronájmy skladů) za dva roky se mi vrátí min. 20-25%. Z toho plyne, že za současných podmínek bych v roce 2010 do FVE znovu neinvestoval. Prodloužení solární daně by znamenalo ztrátu vložených prostředků. Uvažoval bych o prodeji FVE, ale to by možná byla ještě větší ztráta než při provozu FVE,“ konstatuje provozovatel elektrárny o výkonu 102 kWp.
Zklamáni a deziluzi přiznávají i provozovatelé menších instalací. „Zhruba 40 000 Kč za rok 2011 musíme doplácet ze své kapsy, abychom mohli splácet úvěr a nemohu například dotovat v plné míře fondy, které po mně požaduje banka. nevidím smysl v tom, abych se v průběhu 15 let zadlužil kvůli splácení úvěru a pak mi stát řekl, že např. daň ještě zvýší,“ říká ing. Miloslav Procházka, majitel firmy Acrypa z Klatov provozjící od roku 2009 elektrárnu s výkonem 78 kWp.
Nejen výpovědi jednotlivých podnikatelů, ale nezávislé analýzy potvrzují, že prodloužení solární daně by mělo na celý solární sektor katastrofální dopad. CZEPHO proto věří, že zvítězí zdraví rozum a smutná existence solární daně skutečně skončí s posledním dnem roku 2013.
„Solární daň se projevila v ekonomice jednotlivých fotovoltaických projektů různě v závislosti zejména na termínu připojení, velikosti a umístění instalace (na střeše nebo na zemi), účinnosti a kvalitě technologie, výši investičních nákladů, svítivosti v dané lokalitě aj. Mezi nejvíce poškozené, které dnes typicky elektrárnu musí dotovat, tak patří zejména instalace připojené v první polovině r.2009, jejichž technologie byly nakoupeny ještě za ceny z r.2008, střešní elektrárny a menší instalace do 500kWp. Tyto instalace představují zhruba 65% z celkového počtu dotčených instalací tj. celkem 1404 instalací a pouze 11,5% z instalovaného výkonu),“ říká výkonná ředitelka CZEPHO Ing. Zuzana Musilová.
