SunnyGuard je univerzální systém sloužící k monitorování solárních elektráren. Využívá odbornosti Vysokoškolského prostředí ke svému zdokonalování. Monitorovaná data z elektráren jsou analyzována za účelem vývoje nových metod sloužících k odhalování odchylek výrob měničů a celé elektrárny. Tyto predikční metody na základě historických dat odhalují poruchy rychleji a také v případech, kdy selhávají klasické metody aktuálních odchylek. Vývoj vede ke zkvalitnění reportingu provozu elektrárny.
Za standardní služby poskytované v rámci monitoringu je považováno:
▪ Provozování dozoru nad elektrárnou
▪ Reportování stavů alarmů
▪ Koordinace a kontrola servisu.
▪ Vedení provozních deníků s příčinami alarmů a plánu údržeb
▪ Vybavení elektrárny všemi dohledovými prvky, nebo využití stávajících.
▪ Zpřístupnění informací na internetovém portálu a mobilním telefonu.
Přednosti:
SunnyGuard představuje trojnásobnou jistotu odhalení poruch pomocí:
▪ Modulů aktuálních odchylek.
▪ Modulů predikcí odchylek na základě historických dat.
▪ Modulu predikcí odchylek s využitím umělé inteligence – právě testujeme.
▪ Lidské kontroly v dohledovém centru.
Obrázek: Ukázka užitečnosti predikovaných výkonů měničů při odhalování poruch a to i na zastíněných strinzích měničů
Obrázek: Příklady provozních dat elektráren při bezoblačných dnech, kdy nebyla na elektrárnách porucha. V reálných podmínkách převládá více oblačných dní a tedy odbornost je důležitá.
Dosažení kvality:
Vývoj zmíněných modulů je umožněn pouze na základě rozsáhlého průzkumu dat. Každá inovace matematického modulu je ověřována na více než ročních datech řady elektráren. V systému jsou zastoupeny menší (200kWp), či větší elektrárny (3MWp) rozmístěné po celé Moravě a to s decentrálními a centrálními měniči, různými kombinacemi sklonů a orientací panelů. Systém napomáhá operátorům v rozhodování o oprávněnosti poruchy.
Přínosy:
▪ Finanční úspora monitoringem (jsou odhalovány i menší poruchy, které by byly jinak
přehlédnuty a způsobily by významnou ztrátu po sečtení v delším časovém horizontu)
▪ Kvalita monitoringu (systém zohledňuje zastíněné panely, kombinace stringování a provozních stavů, odhaluje širokou škálu poruch).
▪ Rychlost odhalení poruch (nové matematické metody pomáhají nacházet poruchy rychleji, což
vede k finanční úspoře).
▪ Vedení databáze provozních stavů včetně vyhodnocení příčin poruch spolu s reklamací komponentů.
▪ Komunikace se servisní organizací provádějící opravu a také její kontrola.
▪ Objektivní posouzení chyb zhotovitele (nejsme zhotovitel/servis a zároveň monitorovací
organizace – máme tedy zájem odhalovat závady a to ještě v záruční době).
Reporting provozu elektrárny
Účelem reportingu je podávat informace o skutečném stavu elektrárny. Hlavním posuzujícím parametrem je účinnost elektrárny, kterou lze vypočítat z poměru výkonu (výroby) elektrárny a údaje osvitového čidla. Aktuální účinnost se výrazně mění během dne a není tedy konstantou, jak se někdy uvádí.
Taková účinnost je přepočítána na provozní podmínky (osvit, teplota panelů s ohledem na poruchové stavy elektrárny, případně další faktory), tak aby bylo umožněno její porovnání v rámci daného roku. Během let je nutno počítat se snižováním účinnosti panelů. Správná analýza účinností v daný provozní měsíc v rozsahu celého dne umožňuje posoudit výkonnost elektrárny.
Report obsahuje ekonomické hodnocení, porovnání s předpokládanou výrobou v auditu a technické hodnocení elektrárny (zobrazení provozních podmínek, hodnocení ztrát, jaloviny, dodávky, odběry, poruchy, sledování startu elektrárny, účinnosti a další parametry.) a to vše v ročních, měsíčních i detailních přehledech.
V obrázku je znázorněn příklad postupu posouzení chodu elektrárny na základě aktuálních účinností, které jsou následně přepočítány pro daný měsíc v roce.
Zvláštní péče je věnována vyhodnocováním ztrát na měničích, zde je uveden jeden z příkladů zobrazení a hodnocení.
Aktivní celodenní monitoring na elektrárnách odhaluje chyby:
▪ V měničích (větší či menší ztráty výroby, poruchy stringů, …)
▪ V softwarech střídačů (předčasné omezení výkonů)
▪ Poskytování zkreslených dat měniči (některé měniče posílají zkreslené údaje o výrobě)
▪ Karet a elektroniky měničů (to vede k vypínání a problémů v komunikacích s měniči)
▪ Zhotovitelů (komunikační kabely, měřící rozsahy sond, vady v konstrukcích, atd.)
▪ V nastavení střídačů (špatně nastavené rozsahů provozních parametrů)
▪ Další poruchy:
- Měničů (výpadky, zpožděný náběh měničů, přerušení chodu centrálních měničů v zimních měsících apod.).
- Komponentů elektráren (selhání automatického systému opětovného sepnutí jističů, poruchy traf, a všech elektronických prvků včetně měření na elektroměru).
Maximalizace zisků volbou správné strategie při výběru partnera
Na základě zkušeností z praxe je vhodné, aby servisní organizace neprováděla současně monitoring elektrárny. To samé platí pro zhotovitele a to z těchto důvodů:
▪ Riziko zatajení chyb na elektrárně zhotovitelem (zhotovitel nemá zájem, aby byly odhaleny a
reklamovány případné chyby které na elektrárně způsobil již při výstavbě).
▪ Riziko odložení oznámení o poruše (porucha má být oznámena majiteli i v případě, že servisní
organizace v danou chvíli nedisponuje lidskými zdroji, které mohou provést opravu, alternativně
může být kontaktován náhradní servis).
▪ Riziko přesunutí servisních prací do pozáruční doby (nezávislá monitorovací organizace nemá
prospěch ze zisků plynoucí z pozáručních oprav, rezervní fondy nejsou primárně určeny k
totálnímu vyčerpání servisní organizací).
▪ Motivace zúčastněných organizací (dbejte na hledání skutečných příčin poruch tak aby se již
neopakovaly). Zajistěte nezávislou kontrolu servisu. Měly by být vedeny záznamy o druhu a
četnosti poruch, evidence nákladů na odstranění poruch, apod.)
Ze zkušeností také doporučujeme kontrolu skladových zásob servisní organizace (některé komponenty nejsou vůbec drženy skladem a přitom na jejich funkci závisí výroba části nebo celé elektrárny. Předpokládejte, že v tak dlouhém časovém horizontu (20 let) může dojít opravdu k nejrůznějším poruchám na všech zařízeních elektrárny.
Dalšími provozovanými činnosti jsou:
▪ Termovizní měření
▪ Detailní mapování elektráren
▪ Kontrola elektráren proměřením
▪ Zajištění servisní organizace
▪ Doplnění řízení na elektrárny
Závěr:
Výsledky z praxe ukazují smysluplnost výzkumu prováděného na monitorovaných datech z elektráren. Jejich analýzy slouží ke zdokonalování monitorovacího systému a zákazníkům maximalizují finanční zisky.
Našim cílem je odhalení maxima všech pochybení a poruch na elektrárnách a to v době záruk tak, aby mohly být uplatněny řádné reklamace.
Připravujeme:
V současné době připravuje pořádání odborného semináře, kde budou představeny metody vyhodnocování poruch, představení výhod systému SunnyGuard a související služby.
V případě zájmu je možné využít kontakt ke sjednání osobní schůzky.
Kontakt:
Výzkumné energetické centrum
VŠB - Technická univerzita Ostrava
17. listopadu 15/2172
708 33 Ostrava – Poruba
E-mail: katerina.klossova@vsb.cz
vec@vsb.cz
Tel: 597 32 42 85
